Wendy: Hele. Podle mě je tohle normální konina. Mabel je ten nejlepší člověk, co znám. Zkoušeli jsme tu žíni dostat po dobrým, takže teďka to zkusíme po mým. Grenda: Tím myslíš nějaký násilí? Sabotáž? Candy: To se Mabel nebude líbit... Wendy: Vždyť to nemusí vědět! Holky, je čas, abysme se přestaly snažit bejt dokonalý a buďme normální! Naštvaná, posedlá, upocená zvěř! Nejsme jednorožci, jsme ženy! A vezmeme si, co chcem!
(Zatímco Grenda vyluzuje starodávný druidský hrdelní nápěv.) Wendy: 10 babek, že se nic nestane. Mabel: Sázku přijímám. (Vtom se zjeví brána do kouzelné říše a holky spatří jednorožce.) Mabel: Ty malby na bocích dodávky teda nelhaly... Grenda: Matko všech matek! Candy: Sne všech snů! Wendy: Ty vado! Mabel: Ehm, ehm!
Mabel: To je paráda, vyrazit si na misi, jen tak my holky. Grenda: Na holčičí kecy ti kašlu! Chci potkat jednorožce, dotknout se ho, anebo se jím rovnou stát!
(Trol vstoupí do cesty Stana, Mabel a Grendy, kteří si jdou pro unesené bratry.) Trol: Stát! Hodláte vtrhnout do pradávného háje čaroděje Pravděpodobnora. Pakliže chcete projít, musíte splnit sedmero prostých úkolů, z nichž každý jest obtížnější, než ten... Uff! (Grenda ho omráčí křeslem.) Mabel: Už je... po něm? (Šťouchá do něj hráběmi.) Stan: Je kouzelnej, víš? Určitě je v pohodě. (Ke Grendě) V lese benga nejsou a my o tom ani nemuknem.