Možná už jste si všimli, že si libuju v seriálech, které mají hlavní dějovou linii a všechny činy a akce postav směřují k odhalení, pravdě, katastrofě atd. Každý díl odkrývá nové a nové informace o klaďasech i záporácích.
Persons Unknown začali hodně dobře. První polovina série si na sto procent udržela mou pozornost. V každém díle se událo něco zajímavého, nečekaného. Od okamžiku, kdy Joea přeprogramovali, to už ale nebylo ono. Ztratila se tím nějaká část seriálu, která mi tam hodně vyhovovala, nutila mě těšit se na každý nový díl. Sice si pak vzpomněl, co dělal a řekl před tím, než ho unesli, ale ta správná atmosféra se do seriálu vrátila jen částečně.
Poslední díl vůbec nepotěšil. Z obsahového hlediska bych snad i řekla, že to byl nejhorší díl celého seriálu. Zatím nevím, co si mám myslet o úplném závěru seriálu. Na jednu stranu mě štve, že tam nebyl klasický happyend Janet s Joem, na druhou stranu bych ale ráda viděla, jakými různými úrovněmi musí ti lidi projít (ředitelka se zmiňovala až o úrovni 10 pro Joea). Takže nevím, sama bych ale volila lepší konec, i když se vsadím, že ten by se mnoha lidem nelíbil mnohem více než tento (a to už byl napsán článek Persons Unknown's series finale - the worst series finale of all times?). :)
Na seriálech a filmech nesnáším, když se postavy chovají naprosto nelogicky. A v tomhle seriálu je to tak nahnané do extrému, že už to horší být nemůže. Postavy se chovají naprosto nelogicky a když už se objeví náznak nějakého racionálního chování, hned ho přetluče další, kde by se nedalo dělat nic jiného, než z postavy vytlouct duši, jak moc je blbá. K tomu si přidejte totální klišoidnost. Matka, co pořád řve vraťte mě k mé dceři, hrozně drsný voják, který by pořád něco plánoval a monitoroval a tomu všemu dodávající ránu v "půlce" příchozí drsňačka z vězení, která cedí skrz zuby jednu drsnou hlášku za druhou. Pokud se nezblijete hned, tak to je tím, že smíchy nemůžete. To zcela ignoruji chyby ve scénáři (den a noc se střídá asi tak jak se to zrovna hodí) a v nelogickém chování těch, co je tam zavřeli. U nich se to dá vysvětlit tím, že dělají nějaký hokus pokus, i když i zde jsou dějové díry větší jak Macocha. Mezi jediné alespoň trochu normálně se chovající, jde považovat novinářskou dvojici, ale ta je vám zrovna úplně ukradená, protože vás spíše víc zajímá, co se děje ve městě.
K tomu připočítejte celkem předvidatelný děj (vždy minimálně v rámci jedné epizody) a když se to smíchá s totální nevyvážeností žánru, který se pohybuje od romantické slaďárny, přes sci-fi drama až k totálnímu psychothrileru, tak vám z toho vyleze něco tak úděsného, že na to dlouho nezapomenete. Jediné, proč se na to dá koukat je to, že jste zvědaví, kam až tvůrci budou ochotní zajít... Protože jiný logický důvod ke sledování tohohle nesmyslu snad není možné najít...
Asi první 4 díly seriálu mě celkem bavily. Vypadalo to hodně slibně, ale postupem času mi to přišlo stále absurdnější. Chování herců bylo místy nelogické a děj byl čím dál tím nudnější. Na konci se to pokusili vytáhnout nějakou tou akcí, která nakonec stejně skončila otevřeným koncem... Tenhle seriál jsem viděla až do konce jen díky tomu, že mám ve zvyku dokoukat seriály, které jsem rozkoukala.
Sedm lidí se jednoho rána probudí v hotelu v malém, opuštěném městečku, které vypadá jak vystřižené z 50. let. Je tady jenom trochu divný recepční a kuchaři v čínské restauraci, kteří našim hrdinům vaří jídlo. Nápad dobrý, provedení horší.
V první polovině seriálu se ještě podařilo udržet stísněnou atmosféru, ale postupně se žánr přesouvá z psychothrilleru spíš do romantické polohy. Velkým problémem je, že většina postav působí nesympaticky, a vám je úplně jedno, kdo se z městečka dostane a kdo ne. Hlavní ženská hrdinka Janet je kapitola sama o sobě. Nějak jsem za celou sérii nepochopila, co na ní všichni vidí. Také odhalování pravdy dvojicí novinářů je plné mezer a působí dost náhodně.
Pro mě vrchol seriálu přišel s koncem 12. dílu. Poslední, 13. díl, dost zavání otevřeností pro případné pokračování.
seriál som začala pozerať len tak,ale musím priznať že ma ničím moc nenadchol,pozerala som ho už len preto aby som zistila ako to vlastne dopadne.už po pár minutách poslednej časti som vedela ako to kvázi dopadne.postavy mi šli viac než na nervy,boli málo sympatické.
Probudíte se společně s několika cizími lidmi v hotelu v opuštěném městečku uprostřed pustiny. Nevíte proč tam jste, kdo vás unesl ani co po vás chtějí. Všude vás sledují kamery, útěk je k ničemu protože vás přivede jen zpátky do stejného městečka. Ano, námět se možná až moc okatě veze na popularitě a schématu LOST, ale na mě osobně působí mnohem sugestivněji a přesvědčivěji než jeho "slavnější bratříček". Tady totiž tvůrci nemají potřebu na diváka vytahovat jednu rádoby "cool nevysvětlitelnou událost" za druhou (která v LOST mnohdy působí jen na první efekt a pak nevysvětlená vyšumí do ztracena...), děj sune dopředu celkem vysvětlitelné události a víceméně logické jednání postav, i když nějaký ten kiks se samozřejmě najde. Z příběhu se sice dalo vytřískat mnohem lepší finále, ale i tak rozhodně spokojenost...