Molly: Nebudu si dělat velké naděje. Ano, uvidíme mrtvolu? Mike: Molly! Molly: Já vím. Jen říkám, lidi bývají zavražděni denně, možná budeme mít štěstí.
(Telefon zvoní.) Mike: To je Molly. Asi mi chce říct, že je zpátky v práci. (Zvedne ho.) Ahoj, zlato, jak to šlo? Jo, moje výhody jsou celkem dobré, proč?
Mike: Já to nechápu. Zdá se, že to Molly vzdala. Asi si budu muset zvyknout na představu, že nebudu otec. Carl: To je ale škoda. Chlap s kapacitou klínu na tři děti a nebude mít ani jedno!
Mike: Podívej, tam venku je spousta chlapů chytřejších a lépe vypadajících než my oba. Vince: Už jsem si omotal smyčku kolem krku. Jen do toho, odkopni židli. Mike: Pointa je - tyhle chytré a překrásné ženy si z nějakého důvodu vybraly nás. To vyvolává otázku - jsou vážně tak chytré?
Victoria:(o matce) To nejpůsobivější, co jsem ji viděla dělat, bylo vytáhnutí okurky ze zavařovačky pouze pomocí jazyku. Molly: Ta věc dostala můj zásnubní prsten z odpadu. Má jazyk jako švýcarský armádní nůž.
Molly: Pořiď si brýle na čtení nebo se můžeš naučit držet knížku svýma nohama, abys na ni viděl. Mike: To umím. Horší je olizovat si prsty na nohou kvůli otáčení stránek.