Miranda

(Miranda a Penny jsou u psychiatra.)
psychiatr: Chcete o něčem mluvit, ať využijete čas.
Penny a Miranda: Ne, ne.
Penny: Nechceme mluvit o dětství. Obzvláště o Mirandině. Byla velmi ošklivé miminko. Její otec trval na tom, že bude nosit dupačky přes hlavu. Taková švanda.
psychiatr: Chcete o tom mluvit, Mirando?
Miranda: Ne, ne, nechci mluvit o dětství. Dala pryč mého psa, když mi bylo jedenáct. (Podívá se na Penny.) Ano, udělala jsi to.
Penny: Ano, dělal hovínka po celém domě.
Miranda: Jen proto, že jsi ho nepouštěla ven, na jak já tomu říkám, bobkopříležitosti.

(Penny s Mirandou vysvětlují psychiatrovi, proč jsou u něho na sezení.)
Penny: Možná bychom měli vysvětlit, proč jsme tady, pokud se vám zdáme, jak já tomu říkám, divné. Jednoduchý příběh.
Miranda: Koupila jsem si zmrzlinu v parku a kluk mi přejel nohu svým autíčkem a já tu zmrzlinu pustila.
Penny: Chtěla, aby jí ten malý kluk koupil zmrzlinu, ale on se rozbrečel, zrovna když kolem běžel ten milý chlapík... Zeptal se, jestli je všechno v pořádku.
Miranda: Abych vysvětlila, proč se zlobím, trošku jsem zalhala, že jsem jeho učitelka.
Penny: Objevilo se dalších 29 dětí ze třídy toho kluka a chtěli zmrzlinu.
Miranda: Jako učitelka jsem jim jí musela koupit.
Penny: A ten muž běžel dál. Řekla jsem Mirandě: „Utíkej za ním, ať ho dohoníš já koupím zmrzliny.“
Miranda: Ale já ho nepronásledovala.
Penny: Ne, neběžela za ním, pak přišla skutečná učitelka a chtěla vědět, proč kupuju 29 zmrzlin pro cizí děti. A tak jsme utekly.
Penny a Miranda: No, odcválaly. (obě ukazují cválání)
Miranda: Je to zábavné ne? Zábavné cválání.
Penny: A děti nás pronásledovaly. Ta učitelka si myslela, že je Miranda unáší. Bohužel byl poblíž policista, kterému to bylo podezřelé.
Miranda: Nepomohl ani fakt, že nás stíhal i zmrzlinář, protože jsme mu zapomněly zaplatit.
Penny: Takže abych to zkrátila. Když odvolali zásahovou jednotku, musely jsme jít na stanici, kde jsem vysvětlila, že Miranda je trochu mimo. (ukazuje na Mirandu) Nechali se snadno přesvědčit.
Miranda: (ukazuje na Penny) Mysleli, že je to dědičné. Propustili nás pod podmínkou, že půjdeme na posudek.
Penny: Takže, jak vidíte, nám to postačí si to tady odsedět. My nepotřebujeme, jak já tomu říkám, posudek.
Miranda: No já tomu také říkám posudek, ne? Všichni tomu říkáme posudek. Posudek je prostě posudek.

(Penny mluví na psychiatra.)
Penny: Chci vám říct, že tu nejsme na sezení. Bylo to jen malé nedorozumění. Došlo k... jak já tomu říkám, incidentu, do kterého policie nevhodně zasáhla. Je to dlouhý příběh, nechci vás nudit, ale aby Mirandu nezatkli, řekla jsem, že má o kolečko méně.
Miranda: Nemám.
Penny: Nemá. Ale policie trvá na posudku psychiatra.
Miranda: A to jste vy.
Penny: To jste vy. Doporučili mi doktora (šeptá) na pojišťovnu. Ale já jim říkám: Nechci doktora (šeptá) na pojišťovnu, děkuji mockrát. Copak jsme feťačky?

(Matka Penny představuje u psychiatra Mirandu.)
Penny: (chová se jako Miranda) Ahoj, já jsem Miranda. Budu se tu potácet a plýtvat životem. (srandovně chodí po ordinaci) Oh, máte švestky... Myslím ovoce. Nejsem nestoudná? Podívejte na Garyho. Je úchvatný, ale ne tolik jako tenhle koláč.

(Miranda představuje u psychiatra svojí matku.)
Miranda: (chová se jako Penny) Ahoj vážení. Nevypadám božsky? Podívejte se prosím, chci být středem, jak já tomu říkám, pozornosti. A teď nové klepy. (velmi potichu) Geofry Warburton chodí (velmi nahlas) za prostitutkami. Rah, rah, rah, rah. Takhle mluvím, aniž bych něco řekla. Ha, ha, ha. Pohodit vlasy sem, vlasy tam, hlavně udržet dekórum, záviďte mi.

Miranda: Měla jsem přítele.
matka Penny: Že jsi několikrát zahlédla nahatého chlapa v parku, neznamená mít vztah.

(Miranda a její matka sedí u psychiatra a Miranda se brání tím, že není posedlá jídlem.)
Penny: (o Mirandě) A tohle říká žena, kterou omylem považovali za těhotnou a ona vstoupila do klubu matek, protože mají čaj a sušenky zdarma o občas si sahají na prsa. Nejlepší zábava jejího života.