Otto Fintzel si užívá důchod v malém městě na severu Německa. Jednoho dne se rozhodne přispět k úspoře energie a zateplit podkroví svého domu skelnou vatou.
Tam při úklidu mezi všelijakým harampádím najde pod plachtou shnilý kožený kufr. Je na něm křídou napsáno "Julius Fintzel". Julius byl jeho bratr, který zemřel v roce 1944. Byl to mazaný lišák. Seděl ve vedení okresu a měl mezi vším prsty. Měl také sběratelský zvyk. Některé věci jsou dnes možná velmi cenné.
To vše vypráví Otto Fintzel o pár hodin později svým přátelům v mužském sboru. Jeho příběh však vyvolává na tvářích některých kolegů nepříjemné vzpomínky a rozpoutá vražedné myšlenky.