plakát seriálu

Mistr a Markétka

(Master i Margarita)

Hlášky ze seriálu

Nespecifikovaná epizoda

Wolland: Váš román byl přečten a závěr zní jednoznačně. Žel, není dopsaný. Rád bych vám teď předvedl vašeho hrdinu. Už skoro dva tisíce let sedí na této pláni a spí. Ale za úplňku trpí nespavostí. Ta trápí nejen jeho samého, ale i jeho věrného psa. Pokud platí, že zbabělost je hřích, pak tohoto psího strážce z ničeho takového vinit nemůžeme. Jediné, čeho se kdy toto statečné zvíře bálo je bouřka. Inu, ten kdo miluje, musí s milovanou bytostí sdílet i její úděl.

Nespecifikovaná epizoda

Wolland: Tebe bych se tu věru nenadál. S čímpak k nám přicházíš, nezvaný, ale koneckonců tušený hoste?
Matouš Léví: Přicházím za tebou, duchu zla a vladaři stínů.
Wolland: A proč mě tedy nepozdravíš?
Matouš Léví: Protože si nepřeju, abys byl zdráv.
Wolland: S tím se budeš muset smířit. Ještě ses tu ani nestačil pořádně rozhlédnout a už žbleptáš nesmysly. Já ti dokonce můžu říct, v čem tkví nesmyslnost tvé promluvy. V intonaci. Pronesl jsi ta slova tak, jako bys neuznával stíny, ani zlo. Nemohl by ses laskavě zamyslet, co by si asi počalo to tvé dobro, kdyby neexistovalo zlo? Stín přece vrhají věci i lidé. Tady je kupříkladu stín mého měče. Stín však vrhají i stromy či živé bytosti. Přece bys nechtěl oškubat celou zeměkouli, vykácet z ní stromy a zničit všechno živé jen kvůli vlastní pobloudilé touze opájet se nahým světlem.
Mluv tedy, ale stručně, proč jsi přišel?
Matouš Léví: Poslal mě on. Přečetl si Mistrovo dílo a prosí tě, abys vzal Mistra s sebou a odměnil ho klidem a mírem. Což je to pro tebe tak těžké, duchu zla?
Wolland: Pro mě není těžké nic a ty to dobře víš.
A proč si ho nevezmete k sobě do světla?
Matouš Léví: Nezaslouží si světlo, zaslouží si klid a mír.
Wolland: Vyřiď, že se tak stane.
Matouš Léví: Prosí rovněž, abys přibral také tu, co ho milovala a trpěla pro něj.
Wolland: Jako by nás to bez tvého přispění nenapadlo.

Nespecifikovaná epizoda

Bezdomovec: Neměl jste, vážený pane, čest pobejvat někdy v psychiatrický léčebně?
Cizinec(Wolland): To víte, že jsem tu čest měl, a ne jednou. Kde všude já jen měl tu čest být.

Nespecifikovaná epizoda

Cizinec(Wolland): Ano, člověk je smrtelný, ale to by ještě nebyla tragédie. Špatné je, že někdy je přímo překotně smrtelný, v tom je ten háček. A už vůbec není sto říct, co bude dělat kupříkladu dnes večer.
Berlioz: To snad trochu přeháníte. O dnešním večeru mám představu víceméně jasnou. Jistě - kdyby mi třeba spadla na hlavu cihla...
Cizinec(Wolland): Cihla nikomu a nikdy nespadne na hlavu pro nic za nic.

Nespecifikovaná epizoda

Cizinec(Wolland): Pokud Bůh skutečně není, pak se táži: Kdo ve skutečnosti řídí lidský života běh a všechno zemské uspořádání?
Bezdomovec: Přece sám člověk.
Cizinec(Wolland): Omlouvám se, ale na to, abychom mohli řídít a ovládat, potřebujeme přesný plán na delší časové období. Dovolte mi proto další otázku: Jak může něco řídit člověk, když je zcela zbaven možnosti sestavit jakýkoliv plán třeba jen na dobu komisky krátkou, řekněme na tisíc let, a navíc není schopen zaručit se ani za svůj zítřek?