(Gabi a Sofia sedí ve vlaku a čekají na odjezd. Gabi brečí.) Gabi: Ne, nemiluje mě, říká, že je konec! Už jsme v Aspenu? Sofia: Ne, ještě jsme neodjely. Gabi: Co? To budu brečet ještě 28 hodin a 55 minut? Sofia: Není třeba. (vytáhne z tašky balíček karet) Kdo si chce zahrát oko bere?... Dobře, skočím do jídelního vozu pro dva drinky... a něco pro tebe.
Gabi:(připravuje jídlo pro Joshe) A vím, co chceš jíst, protože umím v mysli to jídlo vyčíst. Je to jedna z mých superschopností. Yolanda: Jo? Na co mám chuť? Gabi: Na chlapa. Yolanda: Je dobrá.