Josh:(o jídle) Vážně mi to pomohlo. Gabi: Věděla jsem to. Když mi umřela maminka, dělávala jsem pro tátu speciální jídla pořád a pokaždé ho to povzbudilo. Josh: Vsadím se, že vám máma chybí. To musí být pěkný. Já tu svou vídám každý den.
Gabi:(telefonuje Sofii) Zatím to jde vážně skvěle. Líbí se mu, jak jsem to připravila, hudba, kterou jsem vybrala, můj zpěv. Sofia: Nehledě na to, co se stane, jsi válečnice. A je to zabij nebo budeš zabita. A ty musíš být nejlepší. (Chvíle ticha) Gabi: Ty se zase díváš na Hunger Games? Sofia: Nesleduješ Hunger Games, studuješ to.
Sofia: Musíš být sebejistá. Jako já v práci. Když se vypořádávám s partnery, nerozmýšlím nad tím dvakrát. Nakráčím si to přímo na schůzi. Podívám se jim přímo do očí a řeknu: "Tady je vaše káva". A nikdo mi nemusí říkat, jak to chtějí. Ne! Gary chce smetanu, Shirley chce cukr a... Bob mi chce zírat na prsa.
(Gabi se přišla ucházet o místo šéfkuchařky.) žena: Je to přímo na konci haly vedle odpadové roury. Gabi: Dobře. žena: A když už tam jdete... (Podá jí pytel se smetím.)
Gabi: Zdravím. Jsem Gabi Diamond. Jsem tu kvůli pohovoru na pozici soukromé šéfkuchařky. Doufám, že mě můžete příjmout hned, protože mám peníze jen na 12 minutové parkování.
(Elliot přemlouvá Joshe, aby ho pozval na jeho party.) Josh: Ale no tak, jsou divní, jsou to nerdi, nezapadneš mezi ně. Většina z nich ani nespala s holkou. Elliot: To já taky ne! (začervená se) Vidíš? Zapadnu skvěle. Jsem jako béžové polobotky, hodím se ke všemu.