Poctivě jsem shlédl 65 dílů Moji sladké lži, což zahrnuje zhruba 2/3 celého seriálu a bohužel ten zbytek asi už nedám. Podle popisu to sice vypadalo zajímavě, nicméně realita je úplně jiná. Ten seriál není vůbec komediální (za celou dobu jsem se nezasmál jediné situaci), není to ani drama, jenom strašná nuda bez sebemenšího náboje a napětí. Jediná záporačka má intriky slaboučké jak nemocniční čaj a když už se po mnoha dílech konečně schyluje k nějakému maléru, tak je nakonec zažehnán. Žádné dějové zvraty ani zajímavé charakterní postavy, pouze jedna velká nuda. To už opravdu i ta Láska na první pomoc byla vtipnější a Tisíc a jedna noc dramatičtější. Zde navíc figuruje velmi rušivý element ve formě toho neskutečně rozmazleného, uječeného a panovačného spratka Kayry, která si vždy všechno vydupe a to jak minimálně dvacetkrát za každý díl na Sunu zapiští "maminkooo!" vyloženě rve uši. Měl jsem snahu, ale fakt se to nedá. Navíc je tu zápletka s matkou Suny a jejich sourozenců, kterou pokládali za mrtvou, ale léta se schovávala a najednou se vrátila, což je přesně okopírované z Lásky na druhý pokus, akorát tam to bylo mnohem zajímavější a emotivnější. Další zápletka je s biologickou matkou Kayry, která ji po letech opuštění chce soudní cestou dostat do péče, což je zas okopírované z Moji malé princezny. Zkrátka tento seriál nepřináší absolutně nic originálního, pouze triviálně podané zápletky převzaté již z jiných a mnohem povedenějších tureckých seriálů. Ke všemu mi přijde, že ti herci zde hrají dost otřesně až ochotnicky, zejména představitel otce Suny. Ani český dabing na kvalitě nijak nepřidal, spíš naopak, proto nemohu jinak, než udělit soucitných 10%. Kdybych dal 20% a více, bylo by to nespravedlivé vůči tureckým seriálům, jimž jsem takovéto hodnocení udělil a oproti tomuto jsou přece jen o něco zajímavější i originálnější.