Moře klidu
(The Silent Sea)
Chyběl konzultant se znalostmi fyziky ze základní školy
Koukat se na to dá, ale zejména ve Sci-Fi nesmí docházet k do očí bijícímu porušování fyzikálních zákonů (ať již skutečných, nebo těch, které "platí" v rámci konkrétního díla).
Seriál se většinově odehrává na obrovské opuštěné základně na Měsíci, kam je poslán raketoplán s posádkou, která má nejasné a nepravdivé zadání mise.
Výchozí situace - zmizení téměř veškeré vody z povrchu Země bez jakéhokoliv vysvětlení je absurdní, nerespektování gravitace na Měsíci (člověk sice váží mnohem méně, ale stále platí, že F=m*a, takže střet s překážkami má nečekaně drsné důsledky), nepohybující se stavba na Měsíci má umělou gravitaci, neplatí zákon zachování hmoty a energie (voda vzniká z ničeho), dvanáctiletý antropomorfní klon, který vyroste sám jako Tarzan, přežije 5 let bez někoho, kdo by jej naučil, jak uspokojovat základní potřeby - i Tarzan měl nevlastní matku/opici/učitelku, po měsíci se dá běhat bez skafandru v plážovém oblečku, aniž by vadila chybějící atmosféra a teplota, při které by zamrzl i fridex v žilách, který by nahradil krev...
Vtěsnání mnoha žánrů do jednoho díla se musí umět, čím více žánrů, tím větší požadavky na schopnosti scénáristů. Ti korejští ale bohužel mají před sebou dlouhou cestu než dosáhnou alespoň průměrnosti, klišé střídá klišé, herci mají mimiku na úrovni hereček po desítkách plastických operací a jsou profláklí z mnoha jiných korejských děl, postavy jsou většinou pojaty značně jednobarevně/schematicky (nechybí např. oblíbená postava nezlého blba). Dialogy jsou často nudné až hloupé, jednání postav je chaotické, neprofesionální a nelogické.
Kladem je, že se korejský patos vyskytuje v menší míře než obvykle, nablblé korejské zamilované scény (včetně dialogů) absentují a "humorných prvků po korejsku" se zaplaťpřírodo nedočkáme.
Když vypnete mozek, tak je to sledovatelné, pochválit lze v dnešní době nezvyklou chybějící adoraci sexuálních deviací - za to dávám +10% :-) Popravdě jsem již viděl hodně horších seriálových scifáren.
Moře klidu zabijí
Nevěděla jsem do čeho vůbec jdu, když jsem si to pouštěla. Obávala jsem se, že to bude nebude to pravé ořechové. Korejci mají dobré seriály, ale ty začátky jsou skoro vždy nudné až nezáživné. Proto jsem šla do tohoto seriálu s velkou obavou. Ale omyl. Už od prvního dílu mě to chytlo a do konce seriálu nepustilo. Většinou korejské seriály mají pomalý a nudný začátek (pro mě to tak skoro vždy je), ale sympatické postavy, i když najdou se tam, které v lásce nemám. Ale tady začátek skvělý, ale postavy mi byly nesympatické od počátku. Ale postupem času jsem si k nim našla cestu a nějaké i oblíbila. Ke konci jsem měla fakt i na krajíčku. Doufám, že bude i další řada, protože bych ráda věděla, jak to nakonec dopadne. Dá se říci, že je ten konec dosti otevřený. A nejen, že jsem si seriál zamilovala, ale rozhodně si zaslouží za mě plný počet. Za mě zatím jeden z mála povedených korejských seriálů, co mě chytilo a nepustilo. :)
Moře klidu moc klidné není
Moře klidu je tentokrát genericky seriál se všemi známými scénami, použitých u scifi a hororů. Tudíž obsahuje pro tyto žánry plusy i typické mínusy (u techniky se většinou podělá vše, co se podělat může, baterky přestanou svítit v tu nejméně vhodnou dobu, popírá se logika tam, kde má být atd.). To, že se bude něco dít,je tak velmi předvídatelné. I přes uvedené výtky dokáže seriál přinést trochu té hororové atmosféry a vcelku dobře plní roli nenáročné sci-fi podívané (odhalování viru). Je sympatické, že i u tohoto seriálu se tvůrci snaží upozornit na velký problém naší doby a to nedostatek pitné vody.