Luděk: Hej, Čočkin, Ivane, seš tady s náma? Buď tak hodnej, udělej tam, vole, nějaký oficiální logo tý organizace, a dej to na web, ať má tady strejda krytí. Čočkin: Tak já udělám Facebook. Eda: Cikáni neuměj Facebook. Franta: Umíme Facebook. My sdílíme takový ty taneční videa, lajkujeme cikánský moudra, pane.
(Žaneta přijde za Luďkem, sousedi pozorují, co se děje.) Žaneta: Nazdar. Luděk: Nazdar. (směrem k sousedům) Co je? Já ji neznám. Ona mě taky nezná. (na Žanetu) Zakřič, vole, na ně, že mě neznáš prostě. Žaneta: Já toho debila neznám.
(Luděk s Frantou vstupují do polorozpadlého paneláku v Chanově.) Franta: Koukáš, co? Naše lidová tvořivost. Podle mě bych to tak nechal. Jako kulturní památku, víš? To se mi tu líbí.
Franta: Jsem potkal Tondu včera. Ani nepozdravil. Luděk: On má teď skinheadský období. Tím si, vole, musí projít každej chlap. Franta: No já ne. Luděk: Tak vy hnědý skiny nemáte, ne? Franta: Máme extremisty. Luděk: Jste všichni extremisti. Franta: No, máme extremisty, ale pro ty já jsem gádžo.