U Mr & Mrs Murder mě zaujaly už úvodní komiksové titulky ve stylu Roye Lichtensteina. Na tomhle seriálu mě asi nejvíc baví, že není takový jako ostatní kriminálky. Není tady žádné sbližování hlavních postav, oni už jsou totiž manželé, není tady žádný hlavní hrdina s pochroumanou minulostí, nejsou tady žádné policejní výslechy, ne, podezřelí všechno vyklopí uklízečům. Atmosféra celého seriálu mi strašně připomíná Monka, je to podobný styl vyprávění a pátrání, teda až na ty fóbie, i když Charlieho mořská nemoc na souši nebo Nicolin strach ze štěkajících ratlíků taky nejsou k zahození.
Je to příjemná forma kriminálního seriálu, kdy v hlavní roli jsou majitelé úklidové firmy zaměřující se na úklid místa činu. Charlie a Nicola se skvěle doplňují, on má brilantní mysl plnou nepotřebných údajů, ona umí skvěle jednat s lidmi. Když se k nim ještě přidá jejich neteř Jess, tak jsou nepřemožitelná trojka. I vedlejší postavy jsou zábavné – tak trochu natvrdlý detektiv Peter, který je až po uši zamilovaný do Nicoly, a vozíčkář Alan, který ví o vraždách víc, než je zdrávo.
Víc než na samotné vyšetřování se klade důraz na komediální složku, ale rozhodně se od seriálu nedá očekávat černý britský humor nebo humor z amerických sitcomů. Mr & Mrs Murder si jde svou vlastní cestou. Funguje jako komedie, je tady plno takových malých, nenápadných momentů (vlající vlasy ve větru, nevraživost mezi Peterem a Charliem, nechápající Jess…), ale funguje i jako detektivka, ve které se vrah nikdy neobjeví zčistajasna, protože to je vždy někdo, kdo se motá okolo, a vy tak můžete celou dobu hádat kdo.
Ten seriál je tak trochu zvláštní, zvláštní jsou hlavní postavy, zvláštní jsou i úmrtí obětí, a tím jsou vlastně zvláštní i místa činu – ZOO, módní přehlídka, galerie, loď. Řešení případu ústřední trojicí je tak poměrně netradiční, ale jakmile se pochopí šablona celého seriálu, tak si nelze hlavní postavy neoblíbit.