Když ještě byla Georgia živá, byly pro ni povinné rodinné pobyty v jedné chatě u jezera hotovým utrpením. Tedy jako dítě tam jezdívala ráda, a ohromně si to užívala. Ovšem coby dospívající slečna byla přesvědčena, že se pro ni prostě nehodí, aby jezdila na prázdniny s rodiči. A také jim ten pobyt dokázala náležitě znepříjemnit. Co by teď dala za to, kdyby se tam s nimi mohla ještě jednou vypravit! Tohle přání se jí už samozřejmě nikdy splnit nemůže, a povinnosti Smrtonoše jí zřejmě nedovolí ani to, aby tomu rodinnému výletu přihlížela alespoň zdálky. Možná ale přece jen není ještě všechno ztraceno. Protože hrobaříci, jak s překvapením zjišťuje, mají dneska volno...
(Řadí lidi podle poslední myšlenky.) Daisy: "Kéž bych se líp staral o Lucy. Neměl jsem Isabelle ukládat k spánku." Kam to patří? Mason: Zkus "litování chotí" nebo "litování mazlíčků". Támhlety dvě hromady. (Mason ukáže na dvě hromady vedle sebe. Jedna je velká a ta druhá o hodně menší.) Daisy: Zkusím mazlíčka. Která z těch hromad? Mason: Ta větší...
Daisy: Já vždycky chtěla vyloupit obchod s alkoholem. Mason: S tím ti rád pomůžu. Daisy: Fajn. Budeme další Bonnie a Clyde. Mason: Vážně? Daisy: Ne. Nikdy. Ani náhodou.
(Hrobaříci mají volno a tak všichni třídí seznamy mrtvých podle poslední myšlenky před smrtí.) Rubbe: Jenže smrt je stejná jako v časech před Guttenbergem. Microsoft Outlock pro smrtonoše není. Georgia: Myslíš Excell, ne Outlock. To je jiný způsob řazení informací. Smrt se možná moc nevyvinula, ale ukládání dat ano!