Mrtví jako já

Denně umírají stovky tisíc lidí. S tělem je to snadné. Do jámy, škrtnout sirkou... Ale co duše? Kdo se postará o ně? Od toho jsou tu ovšem oni. Neživí, nemrtví, lidé, kteří zemřeli za nevyřešených okolností a jimž není dovoleno opustit tento svět, dokud se nenaučí, nepochopí to, co zmeškali v životě. Smrtonoši. Ručí za ty, kdo byli zbaveni tělesnosti. Duše opustí tělesnou schránku a pak je pod jejich ochranou, než dorazí na místo určení. Každý Smrtonoš má stanovený jistý počet duší, které musí posbírat, neví ovšem, kolik jich je. Teprve pak, až naplní kvótu, se bude moci odebrat na věčnost... Vypadá to velice prostě, a přesto to Georgia Lassová odmítá pochopit. Proč byla za Smrtonoše vybrána právě ona? Proč má být po bůhvíjak dlouhou dobu jejím údělem zabíjet lidi? Protože, ať jí o tom kdo chce říká, co chce, ona ví své. Jenomže nikdo ji přece nemůže k ničemu nutit. Ona se k ničemu nezavázala, nepodepsala žádnou smlouvu... A konec konců, proč by ti nešťastníci, jejichž iniciály spolu s předpokládanou dobou smrti píše její nový šéf Rube na ta odporná žlutá lepítka, nemohli dostat ještě jednu šanci?