Monk: Demokracie v akci, to je nádherná věc. Natalie: Nejsem si jistá, jestli Průkopníci měli na mysli zrovna tohle. Monk: Já neuvěřím, že jsem vyhrál. Nevzpomenu si, kdy jsem naposled něco vyhrál.
Monk: Co to děláte? Pojďte, měli jsme to tu uklidit. Natalie: Já vím, už jsme začaly, ale... Julie: Všechno vypadá tak nádherně. Monk: Svíčky? Chcete to tu zapálit? Co je to za hluk? Julie: To je hudba. Natalie: Pane Monku, je Štědrý večer, nemůžete všechno vyházet. Monk: Je to jen jako. Krabice jsou prázdné. Natalie: Já vím. Monk: Punčochy jsou prázdné. Všechno je jen jako. Bylo to jenom kvůli tomu televiznímu rozhovoru. Julie: Je to jako pravé. Natalie: Vypadá to tak.
(Monk dělá pohovor na místo nové ošetřovatelky.) ošetřovatelka: Jakou bych měla pracovní dobu? Monk: Od devíti ráno... ošetřovatelka: Do? Monk: Dokud jeden... ošetřovatelka: Do jedné? Monk: Dokud jeden z nás nezemře.
(Monk přerovnává věci v ledničce a Sharona se ho zeptá na něco o případu.) Sharona: Víme, co děláme? Monk: Jen klid, s ledničkou umím zacházet od patnácti.
(Natalie vypila elixír, který neměla pít. Přijela pro ni záchranka.) záchranář: Co v tom bylo? reverend Jorgensen: Nic neobvyklého. Kořen kameníku, jelení jazyk, pelyněk sasafrazu, hřbitovní hlína... záchranář: Co v tom nebylo?
(Natalie vypila elixír, který neměla pít.) reverend Jorgensen: Zbláznila jste se?! Monk: Co mám dělat? reverend Jorgensen: Devět jedna jedna, devět jedna jedna, devět jedna jedna. Monk: To je zaříkávadlo? reverend Jorgensen: Ne! Volejte záchranku.
(Monk a Natalie se hádají o to, kdo se poleze na skříňky se podívat, jestli na nich není něco podezřelého.) Monk: Lezte vy. Natalie: Lezte vy. Monk: Lezte vy. Natalie: Jsem jen asistentka, nezapomeňte. Monk: Řekl bych, že podstatou slova asistentka je snad asistovat, ne? A asistovat přece latinsky znamená "lezte vy".