Myšlenky zločince

Tým pro analýzu chování zločinců je povolán do Pittsburghu v Pennsylvánii, kde před časem při velkém požáru v diskotéce uhořelo čtrnáct dětí. Nyní dochází k sérii sebevražd v rodinách, které ztratily dítě právě při tomto neštěstí. Poslední v řadě je Paul Baileman, jehož bratr – policista – ale nevěří, že by Paul spáchal sebevraždu. Je přesvědčený, že jde o vraždu. Také ostatní sebevraždy, kterých je skutečně podezřele moc, se mu nezdají...

V Paulově domě vyšetřovatelé zjišťují, že muž byl zabit ve vaně elektrickým proudem z teplometu. Byl stavitel a přitom neměl instalováno uzemnění. Zanedlouho nato je nalezena mrtvá mladá žena Beth, také matka jednoho z uhořelých dětí. I ona zanechala dopis, o němž se ale – jako v předešlých případech – dá silně pochybovat, že by ho napsala vlastní rukou...
Vzápětí dochází k dalšímu úmrtí, tentokrát otce jedné z obětí požáru. Skutečně není možné, aby se vždy jednalo jen o sebevraždu. Zvláštní je, že se oběti nijak nebránily, očividně vraha klidně pouštěly do domu a měly v něj plnou důvěru...

Doktor Reid vypracuje teorii „anděla smrti“, tedy jedince, který je přesvědčený, že musí rychle a bezbolestně pomáhat z tohoto světa všem, kteří nějakým způsobem trpí. Vyšetřování vede agenty k domněnce, že vrah své oběti nejprve paralyzuje látkou, po jejímž podání nejsou schopné se hýbat a hovořit, dobře si ale uvědomují všechno, co se kolem nich děje...

Penelopa na internetu vyhledá onu látku; ta je při pitvě nezjistitelná. Tým usuzuje, že „anděl smrti“ – podle všeho milý, úslužný, asi pětatřicetiletý běloch – si své oběti vybírá v nejrůznějších podpůrných skupinách, kam se uchylují alkoholici, narkomani, lidé trpící stresem a depresemi nebo pozůstalí po zemřelých...