Zvláštní agent David Rossi, který kdysi zakládal útvar pro analýzu chování zločinců, se opět hlásí do služby. Měl by zaujmout místo Jasona Gideona. Zdá se ale, že si kromě pomoci kolegům chce ještě vyřídit jistou osobní záležitost...
Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů
Skupina se právě chystá k výjezdu do Texasu. Tam byla obzvlášť krutě zabita mladá osaměle žijící architektka Michelle Colucciová. Nejprve našla na vratech svého domu svůj portrét s nápisem "Viděli jste mě?", následně zmizela a po několika dnech byla nalezena znásilněná a brutálně zavražděná. Vrah jí odřízl obličejovou část. V jejím domě mezi množstvím nakopírovaných portrétů našli policisté i prázdnou bílou masku s nápisem ONE. Zdá se, že se určitě nebude jednat o halloweenový šprým, přestože se tento svátek blíží...
Specialisté z Hotchnerova týmu brzy vypracují pravděpodobný portrét vraha: jedná se o asi pětatřicetiletého bělocha, nenápadného, který v životě ničeho významného nedosáhl, a proto si ho nikdo zvlášť nevšímá. Ignorují ho především ženy, což ho velice rozčiluje. Začal je tedy zabíjet a znetvořením obličeje jim brát identitu, kterou mu sebraly i ony, když ho přehlížely. Právě když agenti přijedou do Texasu, zmizí další žena, Enid, která také objevila na svých dveřích svůj portrét se známým nápisem. Brzy se ale ukáže, že tato žena se sama před vrahem schovala. Kontaktuje policii z jistého motelu, když tam ale tým po dvaceti minutách dorazí, žena je pryč...
"Co jiného je celý život smrtelníků, než komedie, kde různí herci v různých kostýmech a maskách hrají své role, dokud je impresário neodvolá ze scény." - Erasmus
(Tým je na poradě případu, na interaktivní tabuli je zohavená mrtvola, vejde Garsiová. Krátce předtím se seznamují s novým členem týmu Davidem Rossim.) Garsiová: Božínku. Co je tohle?! (zakrývá si tvář donesenými materiály) Hotchner: Analytička Penelope Garsiová, zvláštní agent David Rossi. Garsiová: Je to pryč, JJ? JJ: Jo, ano ano. Neboj se. Garsiová: Oh tak jo. Takže tohle. Eee, Carleton v Texasu má skoro 170 tisíc obyvatel s velmi pestrou populací. To všechno máte tady. (podává Hothnerovi papíry) Tady v tom to je. To je, pardon. Hrozně mě těšilo pane. (třese rukou Rossimu) Budu ve svým kanclu. (odejde) Eh, dveře, soráč. Rossi: Je zvláštní, že? Hotchner: Ještěs nic neviděl.