Myšlenky zločince

(Garsiová si jde do kavárny pro kafe. Tam nějaký muž naštvaně bouchá do klávesnice, protože se mu zasekl počítač.)
Garsiová: Mám v kufru palici, nechcete si ji vypůjčit?

(Reid vybarvuje mapu, aby zúžil možnost, kde se nacházel pachatel.)
Prentisová: Měla jsem ti na letišti koupit omalovánky.

(Rossi poprvé volá Garsiové.)
Garsiová: Dej se poznat císařovně, smrtelníku.

(Tým je na poradě případu, na interaktivní tabuli je zohavená mrtvola, vejde Garsiová. Krátce předtím se seznamují s novým členem týmu Davidem Rossim.)
Garsiová: Božínku. Co je tohle?! (zakrývá si tvář donesenými materiály)
Hotchner: Analytička Penelope Garsiová, zvláštní agent David Rossi.
Garsiová: Je to pryč, JJ?
JJ: Jo, ano ano. Neboj se.
Garsiová: Oh tak jo. Takže tohle. Eee, Carleton v Texasu má skoro 170 tisíc obyvatel s velmi pestrou populací. To všechno máte tady. (podává Hothnerovi papíry) Tady v tom to je. To je, pardon. Hrozně mě těšilo pane. (třese rukou Rossimu) Budu ve svým kanclu. (odejde) Eh, dveře, soráč.
Rossi: Je zvláštní, že?
Hotchner: Ještěs nic neviděl.

(Hotchner, Morgan a Reid jsou na prohlídce bytu poslední oběti. Krátce předtím zůstali Morgan a Reid uvězněni ve výtahu.)
Reid: Nevšiml jste si nějaké zvláštnosti na Jenny?
Domácí: Víte co? Co se sem před dvěma měsíci přistěhovala, snad stokrát vyšlapala schody. Nejezdila výtahem.
Morgan: To se nedivim.

(Morgan a Reid se zaseknou ve výtahu. Vystrašeně zvoní na zvonek.)
Reid: Zatlač. Ne ten, tamten.
Morgan: (za stálého zvonění) Mačkám, tlačím, ale nic se neděje, je jak frigitka.

(Garsiová volá skrze počítač týmu v letadle.)
Garsiová: (na Reida, který je jediný v záběru) Haló, vy... Ukaž se.
Reid: Já se nelek.
Garsiová: Není lekavej a navíc fešák.

(Straussová volá Garsiové, ale ta si myslí, že jí volá někdo jiný.)
Garsiová: Znič mě sexem.

Morgan: Kvítečku pověz mi, to co bych rád slyšel.
Garsiová: Jsi čokoládový kulturista, mňamka k nakousnutí.
Morgan: A co takhle něco, co nevim?
Garsiová: Že mám dobrý vkus.
Morgan: Lásko, objevila jsi na záběrech tu hledanou?
Garsiová: Vydrž, posílám ti je 5, 4, 3, 2...
Morgan: Mám ji.
Garsiová: Prahnu po tvým hlasu.

detektiv Vic Wolynski: Vic Wolynski, milwaukská policie.
Reid: Dělal jste Jeffriho Downra, že?
detektiv Vic Wolynski: Je to 16 let.
Reid: No ano, studoval jsem.
detektiv Vic Wolynski: To si pamatujete mé jméno?
JJ: Je to naučný slovník.
Morgan: K tomu génius.

Gary: Kdo je?
Hotchner: Mezi vámi a střelou stojím pouze já.
Gary: Zkuste to. Umřít mezi koláčky je mý přání.

(Garsiová volá Morganovi.)
Morgan: Mám reproduktor, mluv slušně.
Garsiová: Copak, naplácáš mi?

Gideon: Nehlásil jste se.
Scott Harbin: Eh, porušení podmínky šetří FBI?
Elle: Neměli jsme co dělat.

Reid: Faciální diskineze.
Morgan: Zpřístupnil bys to i nám, co jsme lehce nevzdělaní?
Reid: Těžký tik v obličeji. Bývá důsledkem dlouholetého užívání antipsychotických léků.
Morgan: Ten chlap je psychotik?
Hotchner: Psychotik, co má rukojmí.
JJ: A dvě zbraně.

(Reid je u Garsiové v kanceláři.)
Garsiová: Takhle se nesmíme scházet Reide, dál ne. Dostaneme se do řečí.

(Morganovi zazvoní mobil.)
Morgan: Jo, Morgan.
Garsiová: Není to zvláštní?
Morgan: Co máte na mysli?
Garsiová: Že právě teď, když na mě myslíš, z čista jasna telefon zazvoní. A jsem to já. Není to souznění duší?
Morgan: Ehm... A kdo volá?
Garsiová: Proč mě zraňuješ.

(Morgen a Elle se baví o nesmyslnosti sdílených pocitů dvojčat, přijde k nim Reid a udělí přednášku.)
Morgan: A na to kejveš?
Reid: Ne, jen je to možné. Nevím zcela vše, byť ty myslíš, že vím.
Morgan: To jsem neřekl. Řekl jsem to někdy?
Reid: Jenom denně, co se známe.
Elle: Naposled u snídaně.
(Přijde Hotchner.)
Hotchner: A včera, když tě obral v kartách.

Morgan: (Telefonuje Garciové.) Ahoj, to jsem já. Slyší nás někdo?
Garciová: Jéé, když nepočítám devítiletou holčičku, tak ne. Co je?
Morgan: Chci, abys začala hledat Eliinu mámu.
Garciová: Okres L.A. ji nenašel.
Morgan: Proti tobě, žabaři.
Garciová: Máš recht. Ozvu se ti. (Zavěsí.)

(Hotch přijde za Garciovou do její kanceláře a baví se o tom, jak zvládla tenhle případ. Svoji práci a práci za JJ.)
Hotch: Pracovala jsi dobře. Co tu práci rozdělit? Můžeš řešit věci tady v Quanticu, my pokryjeme terén. Když budeš potřeba tam, pojedeš s námi.
Garciová: To je možný?
Hotch: Ovšem.
Garciová: Ale zklamala jsem.
Hotch: To ani v tom nejmenším.
Garciová: Chovala jsem se trochu jako zcvoklatina.
Hotch: Garcy, žádost o tu práci, životopis, jsi podala na ručním růžovém papíru... Uvědomil jsem si, že jsi svoje. A prosím, buď taková dál. Dobrou.
Garciová: Dobrou. (usmívá se)

(Morgan si povídá s Garciovou, která je v koncích, když zastává svoji práci a taky práci JJ.)
Morgan: Ty, musíš být OG - originál Garciová. (Vyhodí Garciové její kontaktní čočky, co si právě vyndala.)
Garciová: Derecku Morgane, jsem teď slepejš, ale ta rozmazaná čára jsi ty a vyhodil jsi mi moje jediný kontaktní čočky.
Morgan: (Vytáhne brýle a dá je Garciové na nos.) A už tu jsi. Tak tě znám. (Zamává jí před nosem.)
Garciová: Jak často ti mám říkat, že tě miluju?
Morgan: Každej den, to je jasný... Teď, ty zámečníky. Bodnu ti?
Garciová: Udělal jsi to. Už vím, co dělat.

(Garciová vejde k Hotchovi do kanceláře s kufrem.)
Hotch: Garciová? Co to je?
Garciová: Pohotovostka.
Hotch: (vystrašeně) Jaká? Na co?
Garciová: Na cestu. Doufám. Jedu s vámi, ne? Vzalo nás, že JJ odveleli a je potřebný, tedy nový, komunikační agent.
Hotch: Garciová? (lítostivě)
Garciová: Pane, prosím tě, vyslechni mě. Moje práce se s prací JJ kryla. Já pro ni ten program vytvořila. A když byla v terénu, tak koordinovala požadavky skrz mě, takže bych logicky měla...
Hotch: Garcino, na některé práce přece nemáš trénink?
Garciová: Máte pravdu, ale já jsem učenlivá. Á naučím se, jak jednat s rodinami a místními právními silami a médii... Pane, jsem ochotna změnit svůj šatník. Jsem připravená k této oběti, jen prosím, o šanci.
Hotch: Dobře, zkusíme to v základních zkouškách, jak na tom jsi. O případu víš vše?
Garciová: Ano.
Hotch: Do tří hodin to stačíš?
Garciová: Už můžu.
Hotch: Uvidíme se v letadle. (odchází)
Garciová: (oddechne si) Tak jo.

(V zasedačce na meetingu seznamuje Garciová tým s novým případem.)
Garciová: Takže, moji neohrožení dobrodruzi, vaši přítomnost si žádá země bermud, bílých letních obleků a šortek.
Rossi: Vegas?
Morgan: Arizona?
Emily: Palm Springs?
Hotch: No tak?!
Garciová: Chtěla jsem říct Miami. Ale pravda je, že se tahle neblahá móda šíří jako mor po celých státech. Takže k věci.

(Morgan a Reid jdou do komunitního centra. Reid je zamlklý, protože má potíže se světlem. Bolí ho z něj hlava.)
Morgan: Hele, co je to s tebou? Nezarecituješ mi o oblasti a demografickém složení?
Reid: Čtvrť Alapatach nese indiánské jméno označující aligátora.
Morgan: No tak vidíš. Konečně Reidík.

(Reid volá Garciové. Předtím na Garciovou do telefonu Morgan poprvé za celý seriál řval.)
Garciová: Doktor Reid, už tam jdou mobily?
Reid: Jo, před pár minutami tu zapojili proud.
Garciová: Jak si vede můj hrdina?
Reid: Á, jistě není řeč o mně, takže, asi bych nechtěl být neznámým, až se dostane Morganovi do rukou.
Garciová: Až tak zlý?
Reid: Už na tebe někdy řval?
Garciová: Ha ha ha, tušé.

(Reid volá Emily Prentissové a zve ji do kina. Ona během hovoru chodí po svém bytě se zbraní a hledá, zda tam někdo není.)
Emily: Reide?
Reid: Emily, tomu nebudeš věřit!
Emily: Ne?
Reid: Dneska večer hrají Solaris, originál. Nechceš do kina?
Emily: To Morgan tě do toho navez?
Reid: Cože?
Emily: Morgan řekl, abys zavolal?
Reid: Ne, Morgan ani netuší, co Solaris je.
Emily: Takže ... jsi zavolal jenom tak?
Reid: No, teda ten originál je v ruštině, tak si to můžeme užít jenom my dva.
Emily: Není Solaris dlouhý tak čtyři hodiny?
Reid: Vlastně pět. Nejlepší meditační sci-fi všech dob, ale z nějakého důvodu neběžel v kinech. ... Nešla bys se mnou?
Emily: Promiň, fešáku. Budu muset odmítnout. Dnes večer je Sergio se mnou.
Reid: Á sakra. Netušil jsem ...
Emily: Jenom klid. Sergio je můj nový kocour. Ale děkuju.
Reid: Za co?
Emily: Že jsi, jaký jsi.
Reid: Á díky. Neumím být někdo jiný.
Emily: Jo, a to mám na tobě ráda.
Reid: Měj se.