Na cestě

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem pod majestátní pohoří Picos de Europa, kde řádí kuželkářská mánie, chodí se v dřevěných botách, skáče se o bidle a jeskyně ukrývá nejslavnější kresby z doby kamenné.

Kantábrie náleží k tak zvanému „zelenému Španělsku“ – nevelkému území na severu země bohatém na vodní toky, lesy a louky. Zatímco v přímořské části Kantábrie skomírá rybářské řemeslo na úbytě a někdejší mořští vlci se nostalgicky sdružují ve folklorních pěveckých spolcích, horská část si stále uchovává cosi ze starých zlatých časů. Viditelná je především tradice tzv. rurálních sportů se spoustou bizarních disciplín, mezi které patří třeba skok o bidle, kosení trávy na čas či tahání bandasek na mléko. Jedno však má celá Kantábrie společné – vášeň pro kuželky. V pouličních kamenných dvorcích i v moderních kuželníkových hernách se tam pod vedením zapálených otců učí koulet snad každý malý kluk.