Na cestě

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem za profesionálními houbaři, volně pobíhajícími zubry a do svérázné republiky, kde je zapovězeno užívání sprostých slov.

Říká se jí „země tisíců jezer“, ale ve skutečnosti jsou jich jen asi dva tisíce. Oblast na severovýchodě Polska je známou rekreační oblastí, do které prý alespoň jednou v životě zavítal každý Polák. Podmínky pro jachting či rybaření jsou tam vskutku ideální, i když na bezpočet ostrovů a ostrůvků už ochránci přírody vstup raději zakázali. Renesanci naopak zažívají málem zapomenutá řemesla. Důvodem je samozřejmě vidina přivýdělku v době ekonomické krize. Nejrozšířenější je tkaní koberců a látek. Není přitom bez zajímavosti, že zatímco na jiných místech Polska jsou látky hojně zdobené (často i zlatou nití), v Mazurech pestré vzory k vidění nejsou. Oblast totiž byla baštou puritánského protestantismu. Černý klobouk je tak ozdoben jen nenápadnou mašlí, která musí být také černá. S jídlem je to ale právě naopak. Zatímco se říká, že tradičním polským pokrmem je zelí se zelí, kuchařka Graždyna nám předvede, že v Mazurech tomu tak rozhodně není. Navštívíme i jeden ze dvou posledních funkční vysunovacích mostů v Evropě a Boyenskou pevnost, někdejší pruskou základnu.