Přistání na Měsíci v roce 1969 otevřelo cestu dalšímu poznání.
Už v listopadu 1969 přišlo na řadu Apollo 12, které započalo éru geologických výzkumů měsíčního povrchu. Posádka Apolla 12 nasbírala na povrchu Měsíce 34 kg vzorků hornin a měsíčního prachu, které byly na Zemi podrobeny podrobným testům.
11. dubna 1970 odstartovala posádka Apolla 13 s veteránem Jimem Lowellem na palubě, aby opět sesbírala další vzorky. Lety na Měsíc se tak staly rutinou. A to jak pro řídící středisko, tak i pro média, jejichž zájem o vesmírné cesty pomalu opadal. Jenže let Apolla 13 vše změnil. Místo přistání ve Fra Mauro se z důvodu unikajícího kyslíku museli astronauti dostat co nejrychleji domů. Z rutiny se stalo drama. Jedinou možností se ukázal lunární modul. Jelikož ten je ale konstruovaný jen pro dvě osoby, stal se pro tři členy velmi nehostinným místem. Po dalším problému s filtry, konkrétně jejich tvarem, se ale posádka nakonec dokázala vrátit domů v pořádku.
Další mise programu Apollo opět jen rozšířily základnu geologického výzkumu nového světa. Mise Apollo 14 s Alanem Shepardem, prvním Američanem ve vesmíru, Apollo 16 se startem 16. 4. 1972 a Apollo 17 s prvním nočním startem 7. 12. 1972 postupně prodlužovaly pobyt na Měsíci až na celé dny, vyzkoušely novou techniku jako např. lunární vozidlo "Rover" a nakonec i uzavřeli éru letů do vesmíru.
Vesmírný program Apollo byl ale z rozpočtových důvodů předčasně zrušen. Jenže NASA měla ještě tři rakety Saturn 5. Rozhodla se proto pro vstup do nového projektu, a to vybudování vesmírné základny "SkyLab". Horní část jedné rakety a její třetí motorový stupeň předělali na vesmírnou stanici. Další raketa ji pak 14. května 1973 vynesla na oběžnou dráhu Země a po jistých problémech s přetížením, přehříváním stanice a problémech se solárním panelem pak třetí zbylá raketa vynesla na stanici 25. května 1973 i posádku, která měla za úkol stanici opravit.
SkyLab položil základy trvalé přítomnosti člověka v kosmickém prostoru a průzkumu jiných světů ve slunečním systému.
Vyprávění astronautů proložené dobovými archivními záběry dělá z již tak dost velké podívané ještě větší.