NASA: Nejvýznamnější mise

Zdálo by se, že už bylo vše ohledně vesmíru objeveno, ale opak je pravdou. Jedna věc lidem stál unikala. Tím bylo zásobování, doprava materiálu, opravy a pomyslný život ve vesmíru.

Za tímto účelem NASA vyvinula první opakovaně použitelný a nejkvalitnější stroj, jaký kdy člověk postavil. Dne 18. 2. 1977 proběhly jeho první testy. Raketoplán testy v atmosféře i testy motorů prošel a stejně tak i po řadě problému pomocné motory a externí nádrž. Proto po čtyřech letech nadešel 12. duben 1981, kdy John Young, zkušený veterán, a Robert Crippen mohli konečně vyrazit vstříc vesmíru v raketoplánu "Columbia". Jednalo se o první start s posádkou hned napoprvé.

NASA sklidila velký obdiv a velmi kladná hodnocení nejen médií, ale hlavně zemí celého světa. Chtěla raketoplány vysílat každých 14 dní. To se nakonec podařilo, ale zájem jistojistě upadal, lety se staly rutinou. Z toho důvodu musela NASA podstoupit několik kroků pro znovuzískání popularity. Nejprve vyvinula jetpack, který dovoloval astronautům volný pohyb v prostoru a nakonec se uchýlila i k projektu živého přenosu "vyučování" z paluby raketoplánu.

Za tímto účelem NASA vybrala z několika tisíc přihlášených učitelů Christu Sharon McAuliffeovou a Barbaru R. Morganovou jako náhradnici. Christa pak spolu s posádkou nasedla do raketoplánu "Challenger", tažného koně celého programu. Jenže jeho let 28. 1. 1986 po nízkých nočních teplotách skončil tragicky. Všech 7 členů posádky zahynulo. Jednalo se tak o první neúspěšnou misi NASA po stránce lidských životů.

Vyšetřování nakonec prokázalo, že viníkem tragického konce 73sekundové mise bylo prasklé gumové těsnění na pravém pomocném motoru prvního stupně. Díky tomu se plameny dostaly až k nádrži a způsobily masivní explozi, čímž vystavily členy posádky pádu z výšky 20 km na hladinu moře.

Po dlouhé odmlce přišel raketoplán "Discovery" s Hubblovým teleskopem v útrobách. 24. 4. 1990 se vydal na svou cestu do výšky 600 km nad Zemí s nejvýkonnějším teleskopem na světě o hmotnosti 11 tun a rozměrech autobusu, za 1,5 mld. dolarů. Po problémech se solárními panely byla tato mise nakonec úspěšná. Ovšem jen do chvíle, než začal teleskop posílat první fotky na Zem. Kvůli špatnému tvaru zrcadla byl teleskop krátkozraký. Miliontina centimetru (padesátina lidského vlasu) způsobila, že nejdražší a nejvýkonnější teleskop světa byl vadný.

Díky jedinečným záznamům, dobovým záběrům a výpovědím doplněným o odtajněné záznamy nehody raketoplánu "Challenger" prožijte éru tohoto stroje skoro na vlastní kůži.