S Miroslavem Táborským za tradicí první senoseče, která byla i příležitostí k náležité oslavě. Louky pro naše předky znamenaly důležitou součást úrody, seno bylo hlavním zdrojem krmiva i vystýlkou pro hospodářská zvířata. Senosečí koncem května v podstatě předcházelo následnému období sklizně, plnění stodol a sýpek. První senoseč v daném roce byla proto i příležitostí k náležité oslavě. Na louku se vyráželo za tmy, aby na ni sekáči dorazili ještě za ranní rosy. Vstupovali na ni s úctou a vědomím, že sklízejí něco, co sami nezaseli. První senoseč byla spojována s mnoha zvyky a dokonce i s čarováním. Co všechno se dá vyprávět o nástroji zvaném kosa? Co musí umět správný sekáč? A jak vypadají kosecké závody?