Když si promítnu seriál Nemocnice na kraji města po 20 letech (což také není moc příjemné vzpomínání),tak musím zpětně ocenit jednu věc:vcelku jasnou návaznost na původní díly a zřetelný posun všech přeživších postav (což jsem u seriálu,který má navazovat na něco předchozího považoval až dosud za celkem pochopitelné).U téhle nové řady epizod totiž postrádám i onu návázanost na starší děj.Musím se bohužel přiznat,že jsem vůbec nepochopil,kterou postavu mám znát z dřívějška a patrně se mám radovat že se s nimi opět shledávám,či která postava je nová a já jako divák mám teprve objevovat co je vlastně zač.Z úcty k původní klasice (kterou považuji za jeden z nejlepších seriálů své doby)dávám alespoň 10%,čímž vyvracím názory že nebýt starých dílů,měl by tento seriál hodnocení vyšší.Já jsem naprosto přesvědčen že (nejen) ode mě by měl hodnocení snad i v záporných hodnotách, nehledě k tomu,že by takový paskvil nejspíše vůbec nevznikl. Režisér Viktor Polesný a scénáristka Lucie Konášková jsou zřejmě mnohem psychicky narušenější lidé, než jsem si až dosud myslel, protože tohle duševně zdatný jedinec prostě nanapíše,ani kdyby chtěl.
Viděl jsem první díl a myslím si, že byl dobrý. Jenže mi vadí, že tomu říkají, že je to volné pokračování staré známé Nemocnice. Kdyby tomu tak neříkali, tak bych se na tento seriál díval z jiného úhlu, protože s původním seriálem nemá tento nic společného, jen ty herce. Takže když to neberu jako nějaké pokračování, tak je to celkem dobrý seriál z nemocničního prostředí.