Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Doktor Machovec své vydírání stupňuje. Dává Blažejovi měsíc, aby se rozhodl. Slibujeme mu, že ho nechá - jako primář - operovat, ovšem pokud to Blažejovi ruka dovolí. Sám chodí po nemocnici, jako by mu patřila. Blažej je opravdu v úzkých. Zrovna ho navštíví syn Arnošt (který při této příležitosti pozná na chodbě sestřičku Moniku) a chce s ním konzultovat jednu profesní záležitost, kterou podle svého neudělal dobře a teď se bojí svého primáře. Blažej mu moudře poradí, aby se přiznal, ale návštěva v něm vyvolá potřebu také svou záležitost probrat s někým blízkým. Ina to bohužel není, s tou své problémy Blažej neřeší. Rozhodne se, že zajede za synem Janem do Prahy. Zjistí ale, co jsme už dávno tušili. Jan nechal - a Ina to věděla téměř jistě - školy, věnuje se hudbě a divadlu, bydlí u přítelkyně nikoliv na koleji. Zklamání slavného ortopeda, primáře a otce je propastné. Vrátí se do Boru, ale domů nenajde sílu jít. Jde do nemocnice a začne si s doktorkou Šulcovou milostný román. Není to zčista jasna, napětí mezi nimi bylo od samého počátku, ale rány osudu, které se na Blažeje sesypaly, v něm vyvolaly potřebu útěšného a ničím nezatíženého vztahu. A skutečně, událost ho nabije energií. Jede za Karlem Sovou k jeho otci, starému panu primáři, do domova důchodců, aby mu řekl, že do privatizačního projektu s ním půjde.

Proběhl večírek na rozloučenou s ředitelem Pekařem, který odchází do důchodu. Na večírku Machovec kuje pikle s Vernerem, ale přijel sem také profesor Řehoř. Bety ho sice pozvala jako mnoho jiných, ale on přijel, jak se přizná konsternované Daně Králové, proto, že je osamělý a že ho Eliščina mylná představa jaksi přitahuje. Návštěva zabere a Eliška si přeje mít Řehoře - o němž je přesvědčena, že je jejím otcem - na svatbě. Danu to ničí.

Alžběta se chce "hodit marod". Nezvládá komunikaci s lidmi v nemocnici. Dana jí zprostředkuje vyšetření u přítelkyně na interně, ale ukáže se, že Bety má tak vysoký tlak, že její neschopenka je oprávněná.

Drama probíhá i u Pěnkavů. Václav nechce strašné skutečnosti o Halmanovi věřit. Ale přesvědčí se, že je to pravda, že Halman vytuneloval podnik a všichni, kteří byli na jeho objednávkách závislí, jsou na mizině. Václav má milionové dluhy, zbytečnou zásobu plastu, dělníky, které nemůže zaměstnat. Nejprve se opije a vzpomene si, že Horvát, Kamilin otec, možná o Halmanovi něco tušil. A neřekl mu to. Kamila to připustí, otec ví o každém v kraji, ale říct to Václavovi nemohl: nevěřil by mu. To je samozřejmě pravda, a tak Václav z toho v opilosti vyvodí logickou reakci: začne urážet Kamilu. Matěj se už opravdu naštve, obviní otce z neschopnosti a namyšlenosti na nicotné výsledky svého životního pachtění - a odejde s Kamilou z domu.