(Lillian se snaží motivovat Tita.) Lillian: Přemýšlej nad tím, co chceš udělat. Aby se ti nestalo to, co mě. Musíš jít za svými sny, jinak se jednoho dne probudíš, podíváš se do zrcadla a řekneš si: kdo je ta stará žena, která na mě dívá... a pak si uvědomíš, že to není zrcadlo ale okno... co že jsem to říkala?
Lillian: Nemůžu ztratit dalšího černocha. Už jsem ti říkala, jak umřel můj manžel? Jednou v noci se probudil a potřeboval na záchod, tak šel do koupelny... a když se vracel do postele, někdo ho zastřelil. Titus: Jo, já vím Lillian. Tos byla ty, tys ho střelila. Lillian: Byly sedmdesátky. Bylo uprostřed noci a černoch se mi snažil dostat do postele... zpanikařila jsem.