Toto je v dnešní záplavě reality show jedna z mála opravdu kvalitních. Uvedu hned proč.
Co mne nejdřív zaujalo bylo to, že se do soutěže (pomineme-li první kolo) vždycky přihlásí skuteční mistři fyzické zdatnosti. A není jich málo. Na druhou stranu, ani to jim nezaručí úspěch - většinou je totiž čekají mimořádně náročné překážky. A upozorňuji - Wipeout se může jít zahrabat.
Druhá věc, která mne upoutala byla ta, že každý fandí každému, a je nešťastný z toho, že neuspěje. A to nikterak hraně. Oni toto totiž mají Japonci v nátuře. A pokud zde mají zahraničního hosta, většinou ho svojí náladou dokáží strhnout k tomutéž.
Třetí věc je náročnost překážek. Nedokážu si představit, že by průměrný Evropan přešel přes více než první kolo. A to poslední, i když není na čas je hard hard hard a ještě jednou hard. Z několika tisíc soutěžících dokázalo vrcholu dosáhnout jen několik, i když to někteří, i ti více úspěšní zkoušeli vícekrát.
Zpočátku jsem této show nevěřil, byl jsem naočkovaný Wipeoutem, kde se smáli každému pádu, a Takešiho hradem, který zase vypadal, jako by vylezl odkudsi z historie. Tato show je ale moderní, zajímavá, neotřelá, nápaditá, nenudí, a co nejvíc, každou chvíli se zde děje něco nového a u nikoho není jisté, co zvládne.
Nebaví mě sport, všichni sportovci mi přijdou jako vymletý retardi. 90 minut čistýho času sledovat nudné sportovní přenosy, to mi přijde jako ztráta času. Jenže jsou sportovci, kteří něco umí. Japonci jsou prostě národ, který do všeho jde naplno. A na Sasuke je to vidět. Mnozí soutěžící jsou tam od začátku a přesto, že někdy nepřejdou přes první kolo, zkouší to dál. Japonské soutěže bývají ponižující a bizarní, tato není výjimkou. A proto je tak skvělá. Když jí začali dávat na Coolu, tak jsem se zamiloval. Za mlada jsem sledoval Takešiho hrad a tohle ho dost připomíná. začal jsem fandit některým ze soutěžících a se zatajeným dechem je sledoval při překonávání úseků. Sám bych se nedostal ani přes druhou překážku, a oni tam dávají ty nejobtížnější překážky, jaké jsem kdy v TV viděl. Vítězství Makota Nagana to byl úspěch, jaký si zaslouží obrovskou úctu. Když pomyslím, že ve Fear Faktoru dostávali miliony jen za to, že se prošli s jištěním o lávce a sežrali pár brouků, tak je mi líto, že se tady vyhrává skoro stejná částka za mnohem víc. Je velká škoda že Cool soutěž utnul (dokonce v polovině turnaje, to mě hodně štve). Takže nevím, kde by se to dalo sledovat dále. Hodnotit míň než 100, to prostě s klidným svědomím nelze.
Táto show je oproti iným úplne iná v dvoch vecia. Po prvé, je to o ľuďoch, ktorý sa na to pripravujú dlhé mesiace, a nie o tých, ktorý sa idú len zabaviť. Po druhé, prekážky v ostatných show (ako Wipeout, alebo Takešiho hrad) sú nič v porovnaní s tým čo musia súťažiaci prekonávať v Ninja faktore a niektoré prekážky hraničia až nemožnosťou.
Ninja faktor si určite pozrem radšej ako ostatné show, aj keď sa tak dobre nezabavím, ale istý zážitok tam bude vždy, lebo dostať sa na vrchol a stať sa ninjom dokáže len málokto zo zúčastnených.
Tak zaprvé - chápu, že názory na tenhle pořad/seriál, se můžou docela různit, ale je tu přece jenom znát nezvyk z pohledu na seriál, který přišel z úplně odlišné kultury, než na jakou jsme zvyklí.
Japonci jsou pověstní svým perfekcionismem a smyslem pro systém vždycky a všude. A je to i krásně vidět u "bojovníků Ninja". Mně se ten pořad ve skrze líbí, je to taková fajn oddychovka. A navíc promyšlená oddychovka.
Není tu žádný děj (takže ho nemůžu nijak kritizovat), je to prostě jedna obrovská, čtyřkolová a neskutečně náročná soutěž, s výstupem na horu Midorjama. Ale...mě to vlastně hrozně baví. Protože ten pořad je krásně upřímný. Od začátku je jasné, že ty úkoly nejsou žádná sranda. Jedna překážka je těžší než druhá, část je na svaly, spousta na rovnováhu a já na to vždycky jenom zírám s otevřenou pusou.
Vážně se mi moc líbí, jak je ten pořad stále stejný. Na začátku je tuším stovka "vybraných odvážlivců", z nichž valná většina neproběhne ani prvním úsekem, a na konci stále menší skupina vyvolených, která nastupuje na to skutečné drama, které se jenom stupňuje.
Na Ninja Faktoru je skvělé, že je tak přímý. A že to není závod nebo soutěž jakou známe z jiných zemí a televizí. Tady každý fandí každému. Připadá mi, že tu nikomu nejde o vítězství kvůli penězům (o nich se tu - na rozdíl třeba od Fear Factoru - nemluví skoro vůbec), ale o ten pocit. Protože kdo vyhraje v NF, je skutečný "borec". Líbí se mi, jak ti závodníci fandí jeden druhému, obecenstvo fandí všem a každý umí politovat každého, který měl byť minimální šanci dostat se daleko. A v tom je Ninja Faktor také tak japonský. A tak příjemný na koukání.
Takže - není to klasický seriál, není to ani klasický soutěžní pořad, ale je to japonský způsob, jak to zkombinovat dohromady. A já za to Japoncům prostě musím fandit.
Sleduji tuto soutěž na Prima Cool pravidelně a musím říct, že tvrdší sportovní soutěž jsem neviděla. Prvního kola se zúčastní 100 odvážných soutěžících, kteří jsou z cca 90% prostě svým neúspěchem vyřazeni. Ten zbytek pak v druhém, třetím kole a následně i v čtvrtém musí vydolovat ze svého těla to co jejich svaly můžou poskytnout do maxima. Poznámka: všechny ty složité a vyčerpávající úseky musí ta hrstka nejlepších absolvovat v jeden den.
Soutěž s opravdu složitými překážkami,kam nejde jen tak někdo...Fyzicky náročné překážky z kterých hodně bolí ruce a z kterých občas vzejde opravdu zdatný vítěz.Je to trošku rozdíl oproti "zábavným" pořadům typu Takesiho hrad apod...Je to někdy opravdu zajímavé...
Narozdíl od konkurenčního Whipeoutu je tohle prostě pořádná řežba - žádné polstrování, žádné chrániče.. jen do toho ty Japončíci skáčou hlavou v před. Navíc je perfektní atmosféra v tom, že to někteří soutěžící zkoušejí zas a znova, i když pokaždé vypadnou na první překážce.
Jedna z těch lepších soutěžích,která mě opravdu bavila.Spousty zábavy,ale i akce a drsných pádů.Zábavných existencí,ale i statečných hochů a hodně težkých úkolů.
Neskutečně zajímavý sportovně zábavný pořad, který je vážně typicky japonský. Asi nejvíc se mi na něm líbí ta chuť většiny soutěžících (většiny, protože někteří si tam jedou jenom vyloženě udělat reklamu) ukázat, co v nich je a při troše (velké troše) štěstí i celou trať překonat. Nejde o to vyhrát nějaké peníze, ale jenom se seberealizovat a navíc vyhrát může klidně i všech 100 účastníků, takže vládne pohodová atmosféra, kde jeden druhého podporuje. Přestože ženské závody mi přijdou o hodně nezáživnější, musím dát velmi vysoké hodnocení - 90%.