Nirvana in Fire

NIrvana in Fire

Nirvana In Fire není z těch dramat, která jsou v internetových diskuzích skloňována ve všech pádech. Přesto je těmi, kteří se do její sledováni pustili, hodnocena velice vysoko. A není se čemu divit. Sám za sebe musím říct, že příběh s tak promyšleným dějem jsem ještě neviděl. Osobně revenge dramata nevyhledávám, protože obsahují na mě moc slz, nenávisti, krve a smrti. Též se do toho často namotává láska a tragédie je na světě. Nirvana in Fire ale dokazuje, že pořádný příběh o pomstě a spravedlnosti nic takového nepotřebuje. V jedné z diskuzi zazněla otázka, zda je v příběhu romantika a odpověď na ní se mi moc líbila. Něco z romance v příběhu je, ale divák objeví něco lepšího – přátelství, loajalitu a odhodlání. A o tom přesně tenhle příběh je.

Mei Chang Su je opravdu brilantní stratég, který jde odhodlaně za svým. I přesto ale nepůsobí jen jako chladný manipulátor, ale i jako velmi schopný člověk, a tak získává na svoji stranu v průběhu těch 54 dílů více a více lidí. Jeho umění může divák ocenit i z toho důvodu, že jeho protivníci jsou mu zdařilými soupeři, kteří nemají v hlavě slámu. Dlouho se mi nestalo, že by se v příběhu sešlo takové množství postav, které se mi buď líbily, nebo mi alespoň nevadily. Když zpětně přemýšlím, tak si nedovedu vybavit nikoho, kdo mi zde výslovně pil krev. I vizuální stránka celého seriálu stojí za to – gesta, rituály či oblečení, prostě je na co se koukat.
Příběh je z velké části postaven na dialozích a je proto poměrně náročný na sledování (nelze jej tedy sledovat jako maraton). I přes to ale nenudí, protože v pravou chvíli vystřídají slova činy a tak ani o akci v podobě soubojů není divák ochuzen. Hudba je tentokrát dost upozaděna (když se mluví, tak nemůže nic extra hrát) a seriál si tak po celou dobu vystačí jen s několika skladbami. O to víc zaujmou.

Nemohu tak jinak než dát plný počet bodů, protože i když mi konec dal co proto, hodlám si v blízké době dát sledovací repete.