Noragami
(Noragami)
Modrooký Bůh
Yatu si nebylo možné nezamilovat už pro ty jeho elektrizující modré oči. Božánek, jehož snem byla vlastní svatyně. Jeho charakter byl velmi barvitý, chování ztřeštěné, občas působil sobeckým dojmem, ale naopak byl nesmírně hodný, obětavý, laskavý, chvílemi dětinský. Hned od začátku si jej ostatní dobírali a byli na něj jakoby zlí. Vzbuzovalo to lítost. Ale vše překonával svou náturou a získával si postupně přátele. Jednou z nich byla i dívka, která po jisté nehodě "vypadávala" ze svého těla a stala se jeho klíčovou příznivkyní. Další klíčovou postavou se stal jeho klenot=zbraň, který měl velmi nepříjemnou a iritující pubertu. Mělo to však svůj důvod.
Chemie mezi postavami v celém seriálu dobře fungovala. Na některé jste se zlobili a vzápětí jim fandili. Po skončení druhé série jsem měla dojem, že by mohlo něco dál existovat. Nerada jsem se loučila s prima partou bohů a klenotů. Z drbů na webu jsem se dověděla, že se spekuluje o 3. řadě. Tak doufám... :o)
Bůh o kterém se nic neví
1. řada:
Toto bylo úžasné anime. Nebo spíše první řada. Druhá mě teprve čeká. :D Děj se vyvíjí moc dobře. Kdy bůh za pět yenů splní vše a udělá veškerou práci. Jeho snem je mít vlastní chrám, být známý ke kterému se každý modlí. :D Je to zatím jenom sen, tak uvidíme jestli se stane skutečností. Anime jsem si rozhodně zamilovala a dávám plný počet, protože si to rozhodně zaslouží. :) Byla zde akce, napětí, tragédie, ale i komedie. Takže i slzy mi stekly. :D
Animace i hudba byly úžasné. Moc se mi líbil OP nejvíce a hudba při akci a napětí, takže v boji. :) U animace se mi hlavně líbilo, kdy třeba se o Yatovi řekli pravdivé věci, které on nesl dost těžce. :D A všechny postavy jsem si zamilovala, i když Yato s Yukinem byli na ránu občas. Yato za to, že nikdy neřekl jak se cítí, či jak to vše myslí. Neřekla úplně celou pravdu. A Yukine za to, jak Yatovi svým lhaním a podváděním ubližoval. Ale zase to na jednu stranu chápu, proč se tak choval. Takže i přesto jsem měla oba moc ráda. :) Ale koho jsem v lásce neměla byl Rando, i když jsem ten jeho záměr chápala, ale zvolil tu špatnou cestu a hlavně nejspíš uvěřil řečem Nory. Takže, i když mi ho bylo líto, tak jsem ho ráda neměla. :D A Nora? Tak tu jsem od začátku v lásce neměla. Tu pří tak nějak nesnáším :D A tušila jsem, že to svatoušek nebude. :D
2. řada:
Druhá řada byla podle mě o dost lepší než ta první. Více akce i napětí. I ten humor tu byl, ale přišlo, že o něco méně, než v té první řadě, ale mně to nějak nevadilo. :D
Bishamon byla na pořádnou ránu v první půlce, kdy se snažila zabít Yata a my vlastně zjistili, jak to ve skutečnosti bylo před lety, i jak je tomu teď. A v té druhé půlce strašně na ránu byl zase Yato. Zjistili jsme zase něco z jeho minolosti, ale tím, že o sobě skoro vůbec nemluvil, tak snaha ho zachránit byla o to dost těžší. A až fakt na tu Noru jsem si všechny postavy tak nějak zamilovala. Jen Nora je fakt na pěst. :D
A kdybych jsem se nedívala na titulky, takže až do úplného konce, tak bych nemusela vidět tu ukázku po titulcích a s hrdostí bych mohla říci, není to úplný konec, jaký jsem si představovala, ale konec je úžasný. A další řady nejsou zas tak potřeba. Jenže já se dívala, jak jsem zvyklá u všeho, takže díky tomu proklínám, že není další řada, protože by mě strašně zajímalo, jak by to pokračovalo dál. :D
Anime rozhodně patří mezi mé zamilované, na které se ráda znovu podívám a dávám plný počet. :)
Noragami
Noragami je anime se zajímavým dějem i pěknou kresbou. V obou případech ale musím říct, že jsem viděl lepší kousky. Kresbu preferuji propracovanější a ve světě anime je příběhů s tématikou bohů a ayakashi velice pestrá paleta s lepšími počiny. Asi nejvíce v celém příběhu mě iritoval Yukine, se kterým puberta mávala opravdu zvesela. Na druhou stranu to vyvažovaly vedlejší postavy, které slibují do budoucna zajímavý vývoj, a nadprůměrný opening a ending. Pokračování to jistí – 70%