O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi

Kotrč je stále pryč. Robátko usoudí, že k hezké chvilce patří i dobré buchty a s Větrníkem se je snaží upéci. Josefka ve své chaloupce také peče buchty a náramně se jí povedou. Jenže vtom cítí a pak i vidí černý kouř vycházející z hájovny. Rozběhne se tam a zjistí, že Robátkovi se buchty vůbec nepovedly. Nabídne mu svoje, jenže ani jeden z nich si nechce vzít první. Buchtová vůně zatím vyběhne ven, udeří do nosu medvěda Hromburáce. Dostane na ně chuť, přiběhne k hájovně a domáhá se jich. Jenže Robátko s Josefkou mají oči jen pro sebe a medvěda neslyší. Hromburác vrazí do dveří, Josefka spadne Robátkovi do náručí a slíbí mu, že se stane napořád jeho hospodyňkou. Buchty pak dají Hromburácovi a ten odejde spokojeně do lesa.