Didi: Chtěla bych se zeptat, jestli je pravda, že jste můj táta. Dan: Tvůj táta? Ty jsi vo něčem takovým mluvila s mámou? Didi: Tak jste, nebo ne? Dan: Neměla bys bejt ve škole náhodou? Didi: Jo, měla, ale tohle je důležitější. Tak jste? Dan: Ví máma, že jsi tady? Didi: Ne, neví. Dan: Takže si myslí, že jsi ve škole? Didi: Jo, asi jo. Tak jste? Dan: Nebude se náhodou bát, až jí z tý školy zavolají, že tam nejsi? Didi: Vy se vyhýbáte odpovědi. Dan: No, možná vyhejbám. Ale možná tvoje máma taky teďka někde šílí, protože neví, kde jsi, a bojí se vo tebe a to je důležitější. Didi: Pro mě ne. Dan: Ale pro mě jo. Takže milá paní inženýrko, my se teď sebereme a půjdeme za ní. Myslím, že na tuhle rozmluvu bysme měli bejt tři.
(Aleš vysvlékl Jardu z trika.) Aleš: Cejtíš to? Tu změnu? Jarda: Nic necejtim. Aleš: Ty, nepospíchej, dej tomu chvíli, no. Za chvíli se budeš cejtit jako tygr. Jarda: Já jsem tomu chvilku dal a cítím se spíš jako debil.
(Jarda byl nohama zavěšený na štaflích.) Rapid: Proč cvičíš, ty vole, když víš, že je to nebezpečný? Jarda: Prostě mi to došlo. Musím nějak vypadat, ne? Já mám Malvínu rád, ty vole, přece ji nenechám, aby mi zdrhla. Rapid: Ty jsi vůl, Jardo. Jarda: Slib mi, že todleto nikomu nevykecáš, jo? Jasný? Rapid: Jasný, nevykecám. Jarda: No, ne jasný, jakože vopravdu jasný. Rapid: Vopravdu jasný. Prostě nevykecám. Jarda: Já nepotřebuju ještě nějaký další blbý kecy, jo? Rapid: Jasný. Jarda: A teď jdi a dělej jakože nic.
(Pro Mikovu matku přijel Mikův bratr a za chvíli přijde do Ohnivýho kuřete.) Mike: A co mám dělat, sakra? Burák: No tak, ty se asi schovej ne? Nebo co? Mike: Já se nebudu schovávat. Nejsem ve školce, ne? Panebože. Burák: Ale co chceš dělat? Mike: Jdu se schovat.
Klára: Že by si Leo vzal chudou nevěstu? (Veruna se začne chechtat otočená ke Kláře a Renátě zády u kávovaru.) Renáta: Ha, ha, ha. Vám to přijde vtipný, slečno Veroniko? Veruna: Pardon, to se nedalo přeslechnout. Renáta: Uhm. Zvlášť, když máte zapnutý radary, že?
Burák: Já prostě chci, aby tady s náma chvíli bydlela. Mike: Jo dobrý, tak jo. Jenom doufám, že si ji příští týden nebudeš brát. Burák: Já se zkusím ovládnout!
Mike:(k Burákovi) Ale, to je škoda, že nechceš jít na pivo. To budu muset jít k Liuovi sám, že jó, teď tam budu muset pít tu jeho pálenku teplou s tím smradlavým hadem. Budu opilej, zejtra mi bude blbě a budem tě muset pomlouvat a říkat, že jsme měli kamaráda, kterýho si jeho holka omotala kolem prstu!
Veruna:(o Markovi) Víš, jak je to pěkný, že se o mně stará? To zatím žádnýho chlapa nenapadlo. Klára: Tvůj poslední chlap byl instalatér. To by bylo divný, kdyby ti bral krev, ne? Ale asi by to zase docela hodně teklo!
Zuzana:(o Mikeovi) Taky se mi líbí. Je to frajer. Asi si ho dám. Klára: Tak poslouchej, milá, zlatá! Aby bylo hned na začátku jasno, Mike je můj kluk a já na tom nehodlám nic měnit. Chápeme?
Mike: Ale kdyby si náhodou žárlila, což nežárlíš jistě to, tohle to, tak sem ti chtěl říct, že je to naprosto zbytečný, protože ty nemáš naprosto žádnou konkurenci. Víš? Klára: No, tak to vím, to vím.
Jarda:(o Bédovi) No žádný fotografie, žádný dokumenty, žádný stopy. Rozumíš, chová se jako opravdovej zločinec. Malvína: Jardo, jak to víš, jak se chovají opravdoví zločinci? Jarda: Hodně čtu, ne?
Veruna: Marek říkal, že pudem bruslit. Ale mně, jak na potvoru, začlo bolet koleno. Klára: Há, a který? Veruna: No to se právě ještě nemůžu rozhodnout!