Klára: Počkej, naznačuješ, že tvoje postelový dobrodrůžo žádný vzrušení nepřináší? Veruna: Prosím tě, o postelovým dobrodrůžu se vůbec nedá mluvit. Od posledně sme se k sexu dostali tak maximálně, když do mně omylem žduchnul.
Liu: Ale ty mohla přečíst dopis od finančák. Já neuměla česky. Mike: No tak to v žádným případě. Já sem pověrčivej. Toho se ani nedotknu. Jednou se toho dotknu, začnou mi to posílat taky!
Mike:(k Burákovi) Ale dyť je to jednoduchý. Holka s klukem si chtěj něco užít, holka s klukem skočej do postele. No, vždyť to v přírodě takhle funguje. Třeba taky včely to dělají úplně stejně.
Liu: Víš, jak my Vietnamci řídíme auto? Mike: A počkej, von nemá mopeda, jó? Co je to za Vietnamce? Liu: No konečně si se pokusil o nějakej vtip. Já už si začínal myslet, že seš nemocnej. Takže seš jenom zamilovanej.
Burák: Nepřišel si domů, nezavoláš, nenapíšeš. Měl sem strach, synku. Mike: Já sem byl u svojí holky a nevěděl sem, že se ti musím hlásit, tati. Burák: To fakt nemusíš, ale nemáš mi říkat, že na tebe mám počkat u Lia!
Liu: Vietnamec sežene i vejce z ptakopyska, když potřebuješ. Proto jednou ovládneme celej svět. Mike: Přiznej se, z ptakopyska? Liu: To je jenom symbol naší pracovitosti a píle.
Róbert: Takže ty teď polezeš šéfový do zadku, ty Hujere? Mike: Hm, já chápu, že ti vadí, že sem měl pravdu, ale... na to si zvykej, tak to je a tak to bude. Burák: Jaký to je pořád prohrávat, Berte?
Burák: Ty přece hledáš celej život nějakou záminku, aby ses dostal holkám do postele, né? Mike: Hele, Klára není normální holka. Burák: Jó, no tak to si budete rozumět, protože ty taky nejseš normální!
Mike: Že ty se určitě těšíš do školy, viď? Didi: Abys věděl, tak jo. Mike: A víš, co to znamená? To znamená, že seš šprtka, šprtka šprtkovatá. Didi: Nejsem šprtka. Já jsem jen inteligentní a v tom je rozdíl. Mike: Ahá. Tak to jó, tak to pardon!
Mike: Chceš říct pravdu? Já nechápu, co na tobě vidím. Klára: Že jo, tak si vyhlídni jinou oběť. Mike: Jenomže to nejde, já sem zase strašně věrnej. Kláro, pojď, roztočíme to spolu! Klára: Kup si taky někde mozek, jó, kuchaři!
Mike:(o svojí matce) Nebo jí řeknu, žes mě... žes mě podvedla s místním doktorem, co? Klára: No, tak to já ji zase řeknu, že si pako vylízaný. Mike: Ale to ona moc dobře ví!
Klára: Já si myslím, že tak tejden, minimálně, nechci vo žádných svatbách vůbec nic slyšet. Mike: Tejden, tejden? Klára: Hm... Mike: Tak to je dobrý, to je dobrý. Tak já se s tou nabídkou na sňatek stavím za tejden, co se dá dělat.
Mike (o matce): Nevím, asi má pocit, že se k sobě hodíme. Tak by byla ráda, viď! Klára: Že by byla matka ráda, na to se mně ještě žádný sbalit nezkoušel. Mike: Hm, to jo. Ale ona by byla opravdu strašně ráda!
Klára (o Mikeovi): On s těma pitomostma nepřestane. Veruna: Ty, on do toho zatáh rodinu. Hm, tak to myslí chlapec vážně. Klára: No, já to taky myslím vážně. Já ho vážně zabiju!
Mike: Jak se vyspala moje nová holka? Klára: Už sem ti říkala, že to není vtipný. Mike: Já vím, jistě... Ale, jak se říká, stokrát opakovaná lež se stává pravdou!
Mike: Jo a taky se nemusíš bát vo moji pověst. Klára: Vo tvojí? Mike: Jistě, o moji. Dyť se o tobě všude říká, že si vodíš různý chlapy do postelí a pak z toho máš výčitky. Tak sem se pojistil. Klára: Máš pás cudnosti? Mike: Uhm, vzal sem si garde. Buráku! (Vchází Burák a nese hrnec s jídlem.)
Soňa: To, co nezůstalo pod postelí? Mike: Moje osobní kouzlo, samozřejmě. A to ti přece nemusím vysvětlovat. Soňa: Hele, Miku, ty si tak strašně fandíš. Mike: Ale dyť todle se ti na mně líbí, ne? Soňa: Hele, já sem se přišla usmířit, né ti dát!
(Leoš Trébl starší mluví se zaměstnanci hotelu, přichází jeho žena Renáta.) Renáta: Leoši, já s tebou potřebuji mluvit. Leoš: Vydrž chviličku. Renáta: Hned! Leoš:(k zaměstnancům) Počkáte chviličku?
Macátko: Pánové, vy dva, abych nezapomněl. Já už příští týden něco mám, takže ten kurz odpadá. S příbuznými, nebo bez nich. Není vám to líto, klucajdi? Burák: Takže von nás celou tu dobu jenom tahal za fusekli. Mike: Já sem byl za idiota, úplnýho idiota. Burák: Já sem byl za princeznu, vole.
Macátko: Dobré jitro, sokolíci! Jak vidím všichni na nohou, tak se mi to líbí. Burák: Zrovna jdeme spát, pane Macátko. Macátko: No, to nejdete, já mám pro vás program. Hm, tady to voní. Nemáte něco k snědku? Burák: To máme, houbové soté na toustu. Macátko: No výborně, šup s tím na talíř!
Veruna: No tak co? Doprovodil tě domů, byl nudnej, byl sex, proběhla chemie? Klára: Jo, jo, jo a ne. Veruna: A nezošklivila sis ho nějak schválně předem? Klára: Jsem snad kráva? Veru, já jsem taková kráva!