(Pán přijde podruhé s roztrženým obočím.) Oskar Všetečka: To jsem včera šil já a bylo to luxusní! Chtěl jsem se pochlubit Magdě, jakej jsem vyšívač. Pavla Barnová: No, a on ti to pán takhle potrhal, viď?
Martina Tvrdíková: Musím se vdát, jinak mi sociálka Kima sebere. Vladimír Pusenský: To je nesmysl, to nemůžou. Martina Tvrdíková: Vy ji neznáte. Ta ženská může úplně všechno, má mě v hrsti. Vladimír Pusenský: Nemusíte dělat všechno, co chtějí. Zajděte za jinou sociální pracovnicí. A radím vám: začněte to řešit a netahejte si to do práce, ano? Martina Tvrdíková: Tak mě napadlo... Vy se rozvádíte a máte rád děti...
(Fryntův syn, řezník, je v kamenické nemocnici s pořezanou rukou.) Dalibor Frynta: Cos dělal, prosim tě? To je poprvý, co se ti při práci něco stalo. Asi nějaká tuhá kráva, nebo co.
Sylva Fryntová: Řekneme si bez emocí, v klidu, co kdo chceme. Dalibor Frynta: Kdo začne? Tak třeba ty, Sylvinko. Sylva Fryntová: Já bych chtěla odejít s Matyášem a s Dominikem... Dalibor Frynta: Co chceš ty, řezníčku? (Matyáš už se vztekle zvedá.) V klidu, v klidu - bez emocí.
(Jakub dostal poznámku za drzost, Čestmír mu rodičovsky domlouvá.) Jakub Mázl: Jestli jde vo brejlovku, teda vo Čechurku, tak ta si přeleští skla a bude v pohodě.
(Tereza se nechtěla stěhovat.) Tereza Valšíková: Tati? Já bych tu garsonku teda brala... Běla Páleníková: Teda, to jsou kotrmelce. Za tím určitě něco bude. Nebo někdo?
(Hejtman vydírá Fryntu, aby zvětšil poprsí jeho ženy, jinak mu zavaří kvůli nehodě.) Dalibor Frynta: Vstoupil jsem vám do vozovky. Je to moje chyba, to nepopírám, a veškeré následky si ponesu sám. Ale k plastice se kvůli tomu nevrátím. hejtman Beneš: Než odejdete, dobře si to rozmyslete... Dalibor Frynta: Těšilo mě. (Odejde.) Lukáš Beneš: Tati, proč musíš tady ty svinstva dělat v mý nemocnici? hejtman Beneš: Frynta je nejlepší. A já nikdy nesháním druhořadý zboží. Lukáš Beneš: Sám seš druhořadej. Hejtman, i otec.
(Pusenský dává Fryntovi padáka.) Vladimír Pusenský: Jste pod pláštěm v civilu, to je nepřípustné! (později) Byl bych rád, kdybyste se sbalil do hodiny. Dalibor Frynta: 60 minut celkem nebo plus 5 minut na převlečení?
(Hruška si odvedl Gituli.) Magda: Včera, když jsem přišla domů a Gitulka už tam nebyla, tak... tak strašně mi to mimino v mý náruči chybělo. Nejenom Gitule, prostě... mimino! Moje.
(na ambulanci) Tereza: Co přesně vám hlásili? Veverka: Já jsem jim moc dobře nerozuměla, ale říkali něco o pohřbu. Tereza: Tak to je spíš pro kněze než pro doktora. Veverka: A taky že jo. Dobrá den, otče. farář: Den je dobrý, ale hrobník je na houby.
(Magda a Vendulka obdivují fotku Gitulky a vtom přijde Valšík a podívá se na tu fotku taky.) Valšík: Krásný mimčo! Tady sestřička babička je moc rajcovní kočička.