Ouroboros

Je nutné se pomstít?

Laděním mi seriál připomněl mé milované Maou, i když neměl ani zdaleka tak ponurou atmosféru. Tvůrcům se povedlo místy propašovat i typický japonský humor. Tím nemyslím ztřeštěnosti, ale spíš poznámky k pousmání, které patří k životu. Po dlouhé době se mi líbil i Oguri Shun, u kterého jsem měla dojem, že už dlouho přešlapuje na místě. Ikutu nehodnotím, protože v jeho případě jsem silně zaujatá. Velké plus má u mě seriál za konec, který byl přesně takový, jaký jsem ho chtěla mít. P.S. Shlédnuto ve dvou dnech v rámci bruntálského maratónu.