Přesně takové příběhy mám ráda. Má to svou „creepiness“. Nevím jak jinak to nazvat. Lehký nádech děsu a melancholie, co udrží diváka při vědomí a neukolíbá ho typickým černobílým rozdělením dobro/zlo. Neustále mi vrtalo hlavou, že mi to něco připomíná, dokud jsem nezjistila, že autorem je Patric McHale. Rozhodně mi to evokuje trochu ponurejší Adventure Time. A to se mi líbí. Má to podobné kouzlo.
Přesto, že jsem na Over the Garden Wall narazila úplnou náhodou, jsem celou minisérii zvládla zkouknout na jeden zátah. Příběh je krásně uzavřený, neroztahaný a ten menší počet dílů tomu seděl jako zadek na hrnec. Akorát toho zpívání bylo občas až moc.
Temné, děsivé, cynické, bizarní, melancholické a neuvěřitelně atmosférické. Svět kypící fantazií na rozdávání, animace lahodící oku a k tomu propracovaný komplexní příběh? Nevěřil bych, že se něčeho takového dočkám od animovaného díla. První setkání s Patrickem McHalem a ihned okamžitá zaháčkovat do jeho dalších projektů. Už teď se těším, až se do říše Neznáma podívám znovu. (Zvládnuto na jeden zátah).