Paměť stromů

(úvodní komentář Ladislava Munzara na začátku každého dílu)
vypravěč: Na začátku nebylo slovo, ale strom. Sebejistě se rozkročil v prázdné krajině, pak ho objevil člověk. Poseděl pod ním, sešel se s jiným člověkem, zmínil se o něm v kronice, podepsal pod ním smlouvu, počal nový život, ano i umíral. A strom? Trval. Přežil desítky lidských životů a stal se památným stromem i živým organismem, který nás všechny přesahuje. Postůjme pod ním s vážností a respektem, dotkněme se jeho kmene, dívejme se do jeho koruny, zamysleme se nad jeho existencí a hodnotami, které nám přináší.