Staré hokynářské krámky nebývaly nijak bohaté - ale bylo v nich k dostání všechno. Od cukrátek přes mouku a krupici po mýdlo, košťata a petrolej, ráno čerstvé rohlíky a mléko, pro stálé štamgasty se i štamprlička na zahřátí našla. Mezi drobnými hokynáři však kvetla patřičná konkurence, a proto se každý snažil uspokojovat svůj okruh zákazníků co nejširším sortimentem. V popředí dnešního případu stojí vražda právě jednoho takového hokynáře z pražského předměstí, ošklivý krvavý mord, na jehož vyřešení se podílí i sám pan rada z Bartolomějské.
Bouše: Ale pozor, byl trestán: jednou při demonstraci nezaměstnaných se protivil strážím. Korejs: Při demonstraci nezaměstnaných? To bych bral jako sebeobranu.
Korejs: Já vám dám s dovolením malou radu. To, co děláte, nevydrží dlouho, váš manžel se to dozví a já bych nerad v tom zatraceným baráku vyšetřoval další vraždu, rozuměno?
Poupě: Víte, že von se mi od té doby ten Dusil vůbec nechce líbit? Jako by byl adekvátně nemocnej. Rada Korejs: Asi nemocnej bude. Poupě: Moje řeč, máte enormně pravdu!