(Sluhové se baví o tom, že dámy zůstaly na oběd u Isobel, kde jim vařila Ethle, která pracovala jako prostitutka) Pan Mosely: Ony v tom domě zůstaly i když se to dozvěděly? Paní Hughes: Asi nechtěly urazit paní Crawley. Pan Mosely: Já už bych nespolk ani sousto. Paní Hughes: Ježíš taky jedl s Máří Magdalénou. Pan Mosely: Nevíme jestli s ní jedl. Dovolil jí aby mu umyla nohy. Paní Hughes: Aha, tak já řeknu Ethel, jaká pocta tady na ní čeká!
(Dámy jsou na obědě u Isobel a Robert zjistí, že jim vaří Ethle, dívka která se živila jako prostituka. Vtrhne do jídelny a chce, aby dámy odešli od Isobel, když se otevřou dveře a Ethel přináší moučník.) Violet: Vypádá to, že má pro každou činnost odpovídající úbor. Robert:(naštvaně) Odcházíme. Ethel: Je to kvůli mě, mylorde? Cora: Ne, je to kvůli jeho Lordstvu a my neodcházíme. (Otočí se od stolu a vidí moučník.) To je Charlotte Russe? Ten je lahodný. Ethle: Doufám, že vám bude chutnat mylady. Paní Patmore mi pomohla. Cora: Jsem ráda, že paní Patmore má dobré srdce a nikoho nesoudí. Robert: Jde někdo semnou? Violet: Je škoda přijít o tak skvělý moučník.
(Sir Anthony sedí v kostele a čeká na svatbu s Edith. Violet přijde do kostela a usedá na své místo a rozmlouvá s farářem.) Violet:(Říká farářovi o Anthonym, který vypadá velice nervozně.) Vypadá jako kdyby čekal na výprask od ředitele. Farář: Neměl bych ho jít uklidnit? Violet: Jak? Ženatý už byl, tak to všechno musí znát. Farář: Možná, že je těžké se lady Strallan vyrovnat. Violet: Nebo je těžké jí zopakovat.
(Violet a Robert se baví o budoucím manželovi Edith, který je starý.) Robert: Jsem rád, že se můžou brát tady na Downtonu. Violet: Vážne? Trochu střízlivého uvážení by nebylo na škodu. Robert: Máti, snaž se to brát pozitivně. Ze všech mých zeťů je Anthony ten nejtradičnější. Violet: Roberte, Edith začne svůj život jako otrokyně starce. Myslím, že velký salón jí to moc nevynahradí. Robert: Proč to teď chceš rozebírat? Violet:(potěšeně) Protože se těším, až ti jednou povím: "Já jsem ti to říkala" .
(Dámy si povídají večer o zítřejší svatbě Edith a Anthonyho.) Violet:(k Edith) Měla bys už jít do postele. Žádná nevěsta nechce vypadat na svatbě unaveně. Vypadá to, že je buď nedočkavá, nebo dělala v noci neplechu. Edith: Nezamhouřím oka. Sybil: Dnes nebo zítra? Violet: Sybil, vulgárnostmi důvtip nenahradíš. Sybil: Ty jsi s tím začala.
(Violet a Mary se baví o záchraně Downtonu.) Violet: Chci vědět, jestli vážně požádáme tu ženskou, tedy myslím tvoji druhou babičku, o pomoc. Mary: Ona má spoustu peněz a až zemře, bude dědit jen matka a strýc Harold. Violet: Tak dlouho čekat nemůžeme, ta vypadá, že nás všechny přežije.
(Rodina sedí u stolu a baví se o tématech, které by němely být u večeře probírány hlavně před služebnictvem.) Martha: Prosím tě, Carson a Alfred toho ví o životě víc než my všichni dohromady. Robert:(Šeptá matce.) Můžeme jí nějak zastavit? Violet: Jak? Je jako vlak do záhuby.
(Daisy schválně zkazila jídlo.) nová kuchařka:(Odpouští jí a pak dodává.) Přines ten guláš, co jsem dělala na zítřek a doufám, že jsi neměla příležitost ho zkazit. Daisy: Chtěla jsem tam přidat trochu projímadla, ale jěště jsem to neudělala. (Následně se všichni okolo smějí.) Thomas: Aspoň bychom všichni chodili pravidelně.
(Zaměstanci se baví o tom, jak Molesley pracuje pro Mattheowa a Isobel.) Anna: Co si o nich asi myslí pan Molesley? Thomas: Chudák Molesley, lituju toho, kdo vzal tuhle práci. John Bates:(na Thomase) Tak proč jste o ni žádal? Thomas:(Chvíli se na něj zadívá.) Myslel jsem, že se tím dostanu od vás, pane Batesi.
(Matthew mluví o tom, že bude mít práci.) Robert Crawley:(na Mattheowa) Víte, že vás chci zapojit do řízení panství? Matthew: Buďte bez obav, den má spoustu hodin. A ovšem budu mít víkend. Robert Crawley: To probereme později, nesmíme dámy nudit. Violet: Co je to víkend?
William: Máme se k němu chovat jako k dědici? Sarah O'Brien: K synovi doktora z Manchesteru? Bude mít štěstí, když ze mě dostane zdvořilé slovo. Anna: Všichni máme štěstí, když z vás dostaneme zdvořilé slovo.
Robert Crawley: Dobrá, ale mám jednu podmínku. Ne, dvě. Za prvé, Matthew musí souhlasit. Cora: To bude. Robert Crawley: Za druhé, jestli to nedopadne, přiznáte, že jste se mýlily. Violet: To klidně přijmu, protože já se nikdy nemýlím.