Papiňák

Papinák umělých konfliktů...

Viděl jsme už tolik kuchařských soutěží, že mi přijde, že snad ty kuchaře znám, alespoň některé. Narvat všechny do jednoho domu a nutit je vařit proti sobě a přitom tam spolu žít, to je docela dobrý nápad a mohlo to být opravdu akční. Bohužel selhal ten dramatický prvek manipulací, lží a křivd, kdy vůbec nešlo o vaření, ale jen o to dělat si kámoše a vyhazovat vhodné lidi. Pak tam třeba byla ta hnědovlasá copatka, co všem akorát lhala, běhala tam a nakecávala lidem kraviny a mně nezajímalo, co vaří, ale jen že bych ji švihnul pánvičkou do kokosu. Jediná světlá chvilka byla, když se rozpadla ta aliance zla, co tam vedl arogantní všeználek Sergej, no a pak to, že nevyhrála otravná sebestředná postava vyklepaná na to, aby vyhrála. Sladké uspokojení. Vítěz pro mě tak opravdu perfektní.

Když se odmyslí to umělé vytváření konfliktů a dramatu, tak vaření docela ušlo. Výzvy byly zajímavé, zaujalo mě, kolik žánrů obsáhli, a něco jsme se i přiučil. Kdyby tam fungovaly ochutnávky naslepo a logické vyřazování, tak by to byla mnohem lepší show než nakonec byla...