Přestože mě Peacemaker ve filmu téměř vůbec nezaujal, až na onu scénu, fajnšmekři vědí... Tak musím ocenit celý seriál, který byl hezky udělaný, docela vtipný a byl správně akčně vyvážený. Jako sledovatel Marvel a DC filmů musím ocenit návaznost na dosavadní filmy, ať už některé shodné postavy, tak logické návaznosti na Wallerovou a Belle Reve, no a samozřejmě Ligu spravedlnosti v závěrečném díle, což mě překvapilo nejen mile, ale téměř až neuvěřitelně. Je to sice trošku konkurenční tah k Marvel seriálům, které dále rozvíjí MCU universum, ale proč ne, i DC si zaslouží nějaké kvalitní seriály, přestože DC universum je v tomhle opravdu ubohé a bez nějakého většího řádu.
No a k samotnému Peacemakerovi... Celá zápletka mě neuvěřitelně bavila. Sice jde o takovou klasickou Gunnovskou mimozemskou invazi, která jako by z p*dele vypadla závěru Sebevražedného oddílu se Starrem, ale proč ne. Motýlci byli zajímaví, jejich pohnutky a motivace upoutala a celkově to mělo říz. Osobní život Peacemakera mě sice tolik nezaujal a nezajímal, stejně tak některé další postavy z týmu a jejich životy, ale samotné vztahy mezi postavami už mě bavily a byly kromě samotné motýlí zápletky dost vhodným těžištěm děje. Bojové scény prolínané pátráním a vtipnými spory a problémy, no mělo to něco do sebe. I když to asi není můj seriálový top, určitě to je alespoň nejlepší superhrdinský seriál tohoto čtvrtletí a těším se jak na druhou sérii, tak na další podobné počiny. No a samozřejmě velká pochvala za návykovou psychedelickou znělku, která je prostě svá.
Ta správná magořina pokračuje resp. Peacemaker pokračuje tam, kde skončil filmový Sebevražedný oddíl Jamese Gunna. Potom, když byl zastřelen a zřítil se na něj dům, se ocitá v nemocnici a vcelku zdravý, jen to rameno bolí. A hned od prvních věty je jasné, že tady budou přestřelky nejen z pistolí, kadence slov Peacemakera je totiž také dost značná a trefná. Už jen dialog s uklízečem „Kdo jsi? Jsem superhrdina. Nejsi, to je Aqauman. To je ten, který klátí ryby?“ Ano, seriál nabízí skvělou příležitost více nahlédnout do duše hlavní postavy, která miluje Orlouše a Orlouš jeho. A setkání s otcem alias T 1000 (Robert Patrick)? Tak to je nakládačka. Aspoň už víme, jak vznikají drsňáci. Setkání s novým týmem (herci mi moc nesedli) také probíhá v rovině humoru, žádné představování výjimečných schopností se nekoná, ale scéna v restauraci opět polechtá bránici. Na konec pilotu se dočkáme akce a souboj s „androidkou“ naznačí, že se máme na co těšit, což potvrzují další epizody. Kadence humoru přináší hlášky jako „jsem teď kokotí upír“, ale pozor, nejde jen o prvoplánový humor, tady se trefuje i do soudobých problémů. Pomaloučku se také dostává na záhadu kolem technologické hračky, která se dostane Peacemakerovi do ruky. Celkově lze konstatovat, že ultimátní humor, byť ne vždy sedne a překvapivě John Cena jsou velkým trumfem seriálu. Navíc tvůrci umí přidávat v každé epizodě nějaké to překvapení a zvednout zvědavost na další díl. Tady jde palec nahoru. A také za úvodní znělku!