Asi nejsem ten typ, který dokáže ocenit tyhle snobské hotýlky a rádoby unikátní jídla, kdy se z taccos za 5 liber stane taccos za sto tisíc jen proto, že na to někdo plácnul jedlé zlato. Zpočátku to vypadalo docela dobře, kuchaři, co vaří své oblíbené kuchyně a přicházejí s originálními koncepty. Jakmile ale začali být vyhazování za to, že by se "neprodávali" a nebyli vhodní na instagram, tak to šlo hodně z kopce. Když pak účastníci začali mluvit o tom, že aby se dobře najedli, potřebují zhruba 30 tisíc na večeři, tak jsem úplně vypnul. Jsem asi zchudlý Čecháček, ale tohle je mi tématicky tak hrozně vzdálené, jak to jen jde. A veškerou radost z vaření v téhle soutěži zabila ta snobárna, porotci, co myslí jen na prachy a followery a soutěžící, co naservírují salát na ledovou mořskou pannu a prodají to za 700 liber.
Nicméně musím trošku ocenit výzvy. Sice ty požadavky byly naprosto mimo jídlo, ale líbily se mi témata jako snídaňový tác, hotelová služba, čajový dýchánek apod. Taky se mi líbilo, jak arogantním soutěžícím nakládá ještě arogantnější porota. Sice jsou mi takovéhle soutěže zaměřené na finance dost proti srsti, ale vaření mě vždycky bude táhnout.