Pohádky o mašinkách

Jedna mašinka byla tuze silná, protože měla pět párů kol. Všichni ji proto uctivě zdravili a vážili si jí. Jednou přišla žádost, že je potřeba silná mašinka na odvážení brambor z obrovského pole. Tak mašinku naleštili a poslali ji pomáhat. Jenže pole bylo moc daleko a nestačily koleje. Železničáři museli přidat další. Na poli bylo tolik pytlů brambor, že je lidé nestačili naložit ani za dva, ani za tři týdny. Mašinka se už bála, že jí dojde uhlí. Když zbývalo sedm pytlů, začal padat sníh a mašinku zábla kolečka. Ihned po naložení začali dělníci pokládat koleje zase zpátky, ale závěje už byly velké a pan strojvůdce Uhlíř se bál, že neprojedou. Ale mašinka začala závěje postupně prorážet, a protože byla silná a statečná, dostala se postupně až na hlavní trať. Tam už bylo vyhráno a mašinka dojela až na nádraží. Všichni jí blahopřáli a Nejvyšší pan železničář ji dokonce vyznamenal zlatou medailí.