Zvědavá mašinka chtěla vědět, co je za lesem, a proto se tam jednou vydala. Přejela i nárazník a jela dál bez kolejí skrz vesnici. U rybníka načerpala vodu. Pak jela po poli, ale to nebyla dobrá cesta, málem ztratila kolo. Protože chtěla zažít dobrodružství, zamířila do lesa. Les byl čím dál tmavší a hustší a mašinka se začínala bát. Najednou uviděla ohýnek, ale když přijela blíž, lidé, kteří seděli okolo, se lekli a utekli. Byli to totiž loupežníci a měli u sebe zlato. Jenže mašinka si raději nabrala klády a rozhodla se, že počká do rána. Vtom vyšel měsíc a ona uviděla tančící vílí mašinky. Chtěla tancovat také, ale i jí se víly lekly a ujely. Zvědavá mašinka zůstala stát v nepříjemném trní. Ráno po rozednění zjistila, že stojí na kraji velmi strmého lomu. Naštěstí přišli dělníci, jeřábem ji sundali a rozhodli, že si ji ponechají a ona jim bude v lomu pomáhat.