Pokoj 104
(Room 104)
Jen sekunda lidského života
Na tenhle seriál jsem se moc těšila - epizoda krátká (20-30 minut), prostředí neměnící se (hotelový pokoj 104) a příběhy na sebe nenavazující.
Room 104 rozhodně není pro lidi, kteří jdou striktně jen po seriálech s dlouhou vyvíjející se dějovou linií a "růstu" postav seriálu. Tohle není další příběh, který se potáhne několik sérií - a možná i proto se hodně lidem nelíbí.
Dlouho jsem přemýšlela, jak dát do slov to, co na něm miluju. Jednoduchost? Nepředvídatelnost? Výjimečnost?
Fakt je ten, že běžný seriál Vám dává jasná fakta, jednu strukturu - úvod, zápletka, děj. Jenže tenhle seriál se rozhodl tuhle jednoduchou strukturu narušit. Místo toho, aby Vás vzal a hodil do jednoho hrnce plného životního příběhu jednoho člověka a pořádně Vás v něm vymáchal po dobu několika sérií, se rozhodl udělat přesný opak. Nechá Vás sedět ve tmě a obklopí Vás miliónem hrnců, každý hrnec rovná se jeden životní příběh. A každou epizodu Vás nechá nakouknout potají pod pokličku jednomu z nich - a to jen na 20-30 minut. A nikdy nevíte, co Vás tam čeká.
Ten fakt, že jen nahlížíte do lidských životů je tak jednoduchý, až je krásný. Uvidíte výňatek z lidského života. Nevíte, co dané situaci předcházelo, ani co bude následovat. Vše, co máte, je 20 minut. A vše, co bylo a bude, můžete domýšlet, vymýšlet i zamítat.
Každý člověk však musí zjistit sám, zda mu takovéhle pojetí seriálu vyhovuje. Také samozřejmě musí počítat s tím, že každá epizoda se mu (při tak obrovské odlišnosti každé epizody) nemusí líbit. Některé Vás můžou zklamat a některé naopak nadchnout.
Prekvapenie za 30 minút
Seriál Room 104 má podľa mna veľmi zaujémavý koncept. Osobne mám celkom rád nezávislé príbehy. V poslednej dobe sa mi v tomto duchu páčilo hlavne High Maintenance, kde sa síce príbeh točil okolo jednej postavy ale nie vždy bola v príbehu úplne podstatná. Room 104 má niekoľko dobrých predpokladov: točí ho HBO, má len málo minút, príbehy sú nezávislé a herci pomerne neznámi. Obmedzením je jedna miestnosť, čo je trošku tricky ale na druhej strane to dáva priestor na väčšiu kreativitu a hlavne prepracované dialógy. Napriek dobrým predpokladom neverím, že všetky diely budú úplne vypeckované. Mne sa napríklad prvý diel zdal dosť študentský.
S cizí ženou v cizím pokoji...
1. série
Antologický seriál, který v každém díle má nové postavy a vymění i žánr. Od psycho-hororu přes rodinná dramata a komedii, co epizoda, to něco nového. V každé epizodě jsou příjemní herci. Bohužel, všechny nejsou dokonalé, ale vyloženě špatná je asi jedna. Vše se odehrává v jednom pokoji a jako diváci ani nevidíte před dveře. Krátká stopáž seriálu jedině prospěla. Pokud neradi tápete, co dělali postavy před ubytováním nebo po ubytování, pokud rádi sledujete vývoj postav a příběhu, budete zklamaní.Pro mě nejlepŠí epizoda 12 - My love.
2. série
Cestuje ve stejném duchu jako série první. Víc se sází na mysteriózní a hororové příběhy. Druhá série je o kapku lepší než první a už jen z důvodu, že tvůrci šli trochu hlouběji a možná dostali i větŠí rozpočet :). Nejvíce mi utkvěla v hlavě epizoda o zpívajícím klukovi, který se zamiloval do holky, rozuzlení bylo opravdu skvělé a epizodu jsem si pustil vícekrát a to moc nemusím hudebně založené epizody. Epizoda 6 - Arnold.
3. série
Vůbec nic se nemění, děj opět sází více na mysteriózní příběhy, dokonce se dozvíme, jak byl hotel založen. Oproti druhé sérii jsou příběhy o něco slabší (teda první byl velmi dobrý).
Poslední zhasne
Chvíli trvá, než divák odhadne, kam by netradiční antologie přibližně chtěla mířit (a proměnlivá kvalita jednotlivých příspěvků i jejich roztodivné nálady příliš nepomáhají), ale při troše trpělivosti se na nepředvídatelné rozpoložení dá přece jen naladit. Problém ale tkví v (ne)kvalitě většiny epizod, které nepíše Mark Duplass. Zatímco jeho scénáře se většinou dopátrají nějaké emocionální katarze, ostatní autoři často přijdou s nápadem, který by se sotva dal natáhnout na pět minut, natož až někam k půlhodince, tím spíš, že dedukovat, co tím či oním chtěl scénárista říci, je místy dost únavné a u zvratu prostých epizod dokonce otravné. Nejlepší / nejoriginálnější pecky se promrhají relativně brzo a hlavně jich je postupem času čím dál méně, naopak přibývá kousků, které mají negativní potenciál celý produkt klidně zabít. Od třetí sezóny se pak trápím víc, než kdy dřív a frekvence neuchopitelných experimentů, které jenom chtějí naplnit slíbenou škatulku "posunování tvůrčích hranic", je vysoká až příliš.
Zklamání
Bohužel jsem si k tomuto seriálu nedokázal najít cestu. Některé díly lepší, některé horší, nicméně celkově mě seriál velmi zklamal a nedokážu v něm pokračovat.
Jeden příběh na 20 minut
Tento antologický seriál není špatný. Za mě je zajímavé, jak do dvaceti minut dokáží odvyprávět jeden příběh, který se stal na pokoji 104. Ať v minulosti, přítomnosti či nějaké té budoucnosti. A konce jsou většinou tak otevřené, že je na divákovi, jaký konec si domyslí, vymyslí si ho sám. Za mě to byla dobrá zkušenost, i když tento typ žánru vyhledávat nebudu. I když některé díly stály za to, některé byly takové nudné, tak přesto je to za mě takový průměr. Ale jinak určitě seriál doporučuju, protože ono zpracování je za mě skvělé a málokdy se takové vidí.