Policie Hamburk

Dvěma policistům se mstí zloděj, kterého před lety pomohli dostat za mříže. Tvrdí, že poslední loupež, za kterou dostal devět let, nespáchal a že policie všechny důkazy podstrčila.

Martin Berger má potíže s kolenem a v nemocnici U Labe ho vyšetřuje doktorka Jonasová. Pak se pro něj staví Wolle, který se mu svěří, že má v posledních dnech divný pocit: po devíti letech byl totiž propuštěn na svobodu recidivista Jürgen Rottmann, kterého oba společně pomáhali dostat za mříže. Po vynesení rozsudku zločinec oběma policistům vyhrožoval – a Wolle se obává, že nyní přikročí od slov k činům. Když oba muži nastoupí v podzemním parkovišti do auta, na zadním sedadle sedí s pistolí v ruce Jürgen Rottmann...

Doveze je do momentálně zavřené hospody, kde uklízí jeho milenka Susi. Tam na nich vymáhá přiznání, že před devíti lety nastražili důkazy, které ho dovedly do vězení. Hovoří o policejním spiknutí a tvrdošíjně opakuje, že on tehdy loupež na dostihovém závodišti nespáchal. Zatímco Berger mu nevěří ani slovo, Wolle se snaží o mírnější tón – už proto, aby je muž co nejdříve pustil. Postupem času si však začíná uvědomovat, že by na jeho tvrzení mohlo něco být...

Rottmannova dcera Yvonne, která ho už devět let neviděla a ani vidět nechce, protože mu nemůže zapomenout, že přivedl matku do hrobu, prozradí, že její otec měl snad jediného přítele – Uwe Bauseho, správce dostihového závodiště, kde pak došlo k loupeži. Bause nejprve svědčil ve prospěch obžalovaného, na vlastní oči totiž viděl skutečného lupiče – mladého potetovaného muže, pravděpodobně narkomana. Pak ale nečekaně svou výpověď odvolal. Policisté se setkají i s komisařem Andreasem Schüttem, který kdysi Rottmannův případ vyšetřoval. A jak se zdá, právě naléhání tohoto policisty, aby si dal velký pozor, protože křivé svědectví u soudu je trestné, nakonec Bauseho přimělo k odvolání výpovědi...