Policie Hamburk

(Nils telefonuje.)
Nils: Ne, my nikoho nelikvidujeme. Ne, ani švábi. Leda v sebeobraně. Zavolejte si deratizéra, ten vám určitě pomůže. Ano, jsou v seznamu. Není zač. (Neznámá volá znova.) Vrchní komisař Meermann. Ano, s krysami si taky umí poradit. Prosím.
Melanie: Ty máš ale nervy. Ta ženská sem volala sedmkrát po sobě.
Nils: Asi je jí smutno a navíc, já už se strašně těším na víkend.
Melanie: Nilsi, je teprve úterý.

(Franzi ukazuje Bojemu dupačky.)
Franzi: Podívej, nejsou krásný?
Boje: (se smíchem) Doufám, že to není nakažlivý.
Franzi: Myslíš, že když kamarádka právě čeká dítě, tak ho hned budu chtít taky?
Boje: Vy ženský děláte přece všechno spolu. Chodíte spolu na záchod. Tohle ne?
Franzi: Taková hloupost. Ani s nikým nechodím. (Zadívá se na oblečení.) Zvláštní.
Boje: Jo, podle mě taky.
Franzi: V tom obchodě byla jedna mladá žena a vypadalo to, že chce něco ukrást.
Boje: Hm. Ale ty dobrák si ji samozřejmě nechala jít.

(Mladá žena chvíli předtím vyskočila zavřeným oknem a teď leží na silnici.)
Boje: Děvče, děvče, děvče, cos to vyvedla?

(Policisté Franzi a Boje přijedou na místo domácího násilí a ve dveřích se potkají s rozhořčenými záchranáři Malte Olsenem a Hassem, kteří právě odchází.)
Hasse: Pořád to stejný. Zase se nechce nechat ošetřit a páchne to tam.
Malte: Proč tihle idioti nechápou, že někdo kvůli nim taky třeba může přijít o život?
Boje: Moje řeč.
Franzi: No tak, nebuďte takoví.
Hasse: Nehledě k tomu, jo, že kvůli tomuhle jsem medicínu nestudoval, zatraceně. Chci pomáhat těm, kteří to potřebujou a ne ztrácet čas s těmahle lidma a už vůbec nemluvím o tom, co to stojí.
Frau Alwert: Já jsem vás nevolala, tak se seberte a vypadněte.
Hasse: Ano, nebojte se. A příště přijedeme za dvě hodiny. (Křičí.) To jenom abyste věděla.