Mandy:(Zcela očividně simuluje nemoc.) Něco mi je... Bolí mě v krku. Asi nebudu moc jít dneska do kostela. Vanessa: Nejdeme do kostela. Dneska je Kristinin první brunch. Mandy:(Trkne jí to, tak si odkašle a přestane předstírat.) Počkejte. Bože! Vydržte. Je mi líp! Jsem vyléčená, ano! Pání, to je zázrak. Mike: Díky Bohu. Možná bys mohla jít do kostela příští neděli, abys mu poděkovala osobně.
(Kyle se na zkoušku nastěhoval k Baxterům, ale nakonec jsou nadšení ostatní Baxterovi, jen Mandy se nelíbí, že se věnuje všem ostatním místo ní.) Mandy: Kyle bude dělat wafle pro všechny. Kyle: S domácí zmrzlinou! Mike:(na Mandy) Můžeme si ho nechat? Já ho budu venčit, opravdu budu, budu ho venčit pořád, fakt jo!
(Vanessu trápí, že si není s matkou blízká, a chce být s dcerami kamarádka.) Vanessa: Víš, co? Nepůjdu dneska na večeři jen se svými dcerami. Půjdu i se svými přítelkyněmi. Mike: To zní jako velká spousta lidí. Nehlaš se, že budeš platit.
Vanessa: Taťka chtěl, abych si s tebou o tom domu promluvila. Kristin: Proč? Aby mohl vinit tebe, když nezměním názor? Vanessa: Dost možná. To mě nenapadlo...
Mike: Jenom lidé si vybírají svoje období páření. Pokud nejste člověk, který tráví svůj čas ve frontě na comic conu. Pak vaše období páření nikdy přijít nemusí.
(Kyle slíbil Mikovi, že se nejdřív zeptá jeho, až bude chtít Mandy požádat o ruku, ale pak s ní mluvil a rozhodl se ji požádat hned.) Kyle: Mandy Baxter... Ó, sakra! Vydrž, musím se na něco zeptat tvého otce.