Pravá krev

Ginger: Chystal ses mi vůbec říct, že neumřeš? Nebo jsem ti úplně ukradená?
Eric: Ginger!
Ginger: Co?
Eric: Celou noc jsem lítal sem a tam a řešil problémy se vztahy ostatních lidí. Připadá ti, že se mi to podobá?
Ginger: Ne. To tedy ne.
Eric: Ne. Takže jestli jsi trochu zhrzená, že jsi nebyla prvním člověkem, za kterým jsem běžel, když jsem se vyléčil, omlouvám se ti. A na usmířenou bych si s tebou rád zašukal. Neslyšelas mě, Ginger? My dva si to konečně rozdáme.
Ginger: Fakticky? Vážně si zašukáme?
Eric: Vlítnem na to, zlato.

(Jason se snaží pomoci Brigette získat letenky z Lousiany.)
Jason: (do telefonu) Zdravím, tady Jason W. Stackhouse, zástupce šerifa v okrsku Renard. S kým to mluvím? Marlis? Máte překrásné jméno, Marlis. Mohl bych ho říkat celý den. Marlis, Marlis. Každopádně, Marlis, nevím, zda o tom víte, nebo ne, ale v našem městečku Bon Temps došlo minulý týden k útokům. Jo. Nebylo to nic pěknýho. A tady moje kamarádka Brigette teď trpí... posttraumatickou stresovou poruchou. A jako policista mám povinnost dostat ji tam, kde se cítí v bezpečí. Umožníte mi dělat mou práci? Ale jistě, že můžete. Sedíte u svého počítače, že? Teď musíte jen stisknout klávesu, Marlis. Už ji mačkáte? No tak, stiskněte ji. Budete z toho mít dobrý pocit, přísahám... Dobrá práce, Marlis. Povím jí to. Vy taky, zlato. Mějte se.

(Brigette se snaží získat lentenky na zítra.)
Brigette: (do telefonu) Ne, nikdo neumřel, ale umře, pokud budu muset strávit další noc v Louisianě. Ne, omlouvám se. Prosím, nevolejte svého nadřízeného. Nevyhrožovala jsem vám.

Jason: Kam to jedeme?
Brigette: Musíš jít do nemocnice. Určitě máš otřes mozku po tom, co ti dal takovou ránu.
Jason: Počkej. Otřesů mozku už jsem měl spoustu. Jak dlouho jsem byl mimo?
Brigette: Asi pět minut.
Jason: Ha! To je úplný hovno.

(Pam se snažila mluvit s muži z Yakuzi, ale ti nerozumí anglicky.)
Pam: Připomínáš mi Mary.
Sarah Newlin: Marii z Betánie?
Pam: Z bordelu, který jsem vedla.
muži: (uznale přikyvují) Bordel...
Pam: Jistě, bordel. Tomu rozumí, jak jinak.

(Sam odjel z města.)
Sookie: Nechal nám dvěma dopis. Našla jsem ho u něj.
Andy Bellefleur: Aha.
Sookie: Můj byl dost tvrdej, tak jsem si říkala, že ho možná nechceš číst přede všemi.
Andy Bellefleur: Jo, to je nejspíš vzhledem k okolnostem vhodnější. Díky.
Sookie: Chceš být sám?
Andy Bellefleur: Klidně zůstaň.
(Andy zírá na dopis a je potichu.)
Sookie: Andy?
Andy Bellefleur: (čte) Vážený šerife Bellefleure, odstupuji z funkce. S úctou Sam Merlotte.
Sookie: To je všechno?
Andy Bellefleur: Jo.
Sookie: Takže zavřít se tu bylo...
Andy Bellefleur: Naprosto zbytečný.

Pam: El roubíko. Potřebovat sundat.

Eric: Jsem starej víc něž 1000 let, Bille. Kdybych měl nadání dělat manželskýho poradce, asi bych o tom už věděl.