(Lafayette a Tara jdou na pokoj, Ruby zahlédne svého syna ve dveřích.) ošetřovatel: Přejete si? Ruby: To je Lafayette, můj syn. Lafayette: Ahoj, mami. ošetřovatel: Říkala jste, že váš syn zemřel. Ruby: Zemřel, Bůh ho zabil, protože je buzna. Ale on se pořád vrací. (na syna) Ahoj.
(Po rvačce, Bill byl vyhozen z domu, Sam se snaží o náklonost.) Sam: Už chápeš, jakej opravdu je? Uvažuješ, že s ním budeš? Sookie: Same, mám zničenej obývák. Motá se kolem mě vrah, upír a polymorf. V týhle chvíli nechci být opravdu vůbec s nikým.
(Bill a Sookie v upířím baru) Sookie: Takhle nějak by mohl vypadat upíří bar v Disneylandu. Bill: Nenech se zmást. Jak bude noc pokračovat, stane se to tu mnohem autentičtější.
(Bill a Sookie jsou v upířím baru.) Bill: Dokážeš něco zachytit? Sookie: Jediné, na co tu všichni myslí je sex, sex, sex. Bill: Jeden nemusí být telepat, aby tohle věděl.
Lafayette: O, Sookie! Opálená jak nějaká porno hvězda, růžová rtěnka... máš rande? Sookie: Ne, s make-upem mám větší dýška. Když se tvářím, že nemám mozek, mám největší dýška, když se tvářím jinak, bojí se mě.
Sarah Newlin: Nedívej se takhle na mě. Běž pryč. Nech mě být! Steve Newlin: Ale no tak, Sarah. Je Den díkůvzdání! Pojďme si říct, za co jsme vděční. Já osobně jsem vděčný za to, že přicházíš o svůj posraný rozum. Což znamená, že coby výplod tvojí fantazie nikdy neodejdu. Budu tě pronásledovat až do konce tvého života. A možná i potom.
Holly:(o Jessice) Nemůže být těhotná, že ne? Arlene: Myslím, že ne. Ale nebylo by to super? Holly: Malý upírek. Arlene: S malými zoubky. Holly: Kojení musí být peklo.
babička Stackhousová: Kolikrát jsem vám, holky, říkala, že pokud zkejsnete v takovém dešti, tak mi máte zavolat a já pro vás přijedu? malá Sookie: No tak, babi. Byla to švanda. malá Tara: Navíc takhle dostaneme horkou čokoládu. (Holky si plácnou.) babička Stackhousová: Vy víte, jak na mě, že?
Pam:(na Sarah Newlin) Nedovolila bych ti, abys mě udělala, ani za milion dolarů. A co se týče toho, že bych udělala já tebe, tak na to by nestačily peníze ani z celého světa.
Sarah Newlin: Roztrhala bych se pro tebe. Celý svůj dospělácký život jsem se snažila být tou nejlepší ženou, co stojí při svém muži a v tom možná tkvěl ten problém, protože jsem měla být ženou, která stojí při své ženě. Pam: Takže teď hodláš být lesbičkou? Sarah Newlin: Pokud ze mě uděláš upírku, tak ano.
Pam: Tady jsi. Sarah Newlin baští odpadky. Kdo by si to byl pomyslel? Sarah Newlin: Chceš vědět, proč tu jsem? Pam: Jasně, nechám se podat. Proč tu jsi? Sarah Newlin: Tady Eric proměnil Willu. Pam: Mám otázku. Jak to, že to víš, když to nevím ani já? Sarah Newlin: Bylo to v knize Billa Comptona. Pam: To bylo. Asi jsem tu kapitolu musela přeskočit. Abych pravdu řekla, jen jsem to celé proletěla a hledala části o sobě.
Ginger: Chystal ses mi vůbec říct, že neumřeš? Nebo jsem ti úplně ukradená? Eric: Ginger! Ginger: Co? Eric: Celou noc jsem lítal sem a tam a řešil problémy se vztahy ostatních lidí. Připadá ti, že se mi to podobá? Ginger: Ne. To tedy ne. Eric: Ne. Takže jestli jsi trochu zhrzená, že jsi nebyla prvním člověkem, za kterým jsem běžel, když jsem se vyléčil, omlouvám se ti. A na usmířenou bych si s tebou rád zašukal. Neslyšelas mě, Ginger? My dva si to konečně rozdáme. Ginger: Fakticky? Vážně si zašukáme? Eric: Vlítnem na to, zlato.
(Jason se snaží pomoci Brigette získat letenky z Lousiany.) Jason:(do telefonu) Zdravím, tady Jason W. Stackhouse, zástupce šerifa v okrsku Renard. S kým to mluvím? Marlis? Máte překrásné jméno, Marlis. Mohl bych ho říkat celý den. Marlis, Marlis. Každopádně, Marlis, nevím, zda o tom víte, nebo ne, ale v našem městečku Bon Temps došlo minulý týden k útokům. Jo. Nebylo to nic pěknýho. A tady moje kamarádka Brigette teď trpí... posttraumatickou stresovou poruchou. A jako policista mám povinnost dostat ji tam, kde se cítí v bezpečí. Umožníte mi dělat mou práci? Ale jistě, že můžete. Sedíte u svého počítače, že? Teď musíte jen stisknout klávesu, Marlis. Už ji mačkáte? No tak, stiskněte ji. Budete z toho mít dobrý pocit, přísahám... Dobrá práce, Marlis. Povím jí to. Vy taky, zlato. Mějte se.
(Brigette se snaží získat lentenky na zítra.) Brigette:(do telefonu) Ne, nikdo neumřel, ale umře, pokud budu muset strávit další noc v Louisianě. Ne, omlouvám se. Prosím, nevolejte svého nadřízeného. Nevyhrožovala jsem vám.
Jason: Kam to jedeme? Brigette: Musíš jít do nemocnice. Určitě máš otřes mozku po tom, co ti dal takovou ránu. Jason: Počkej. Otřesů mozku už jsem měl spoustu. Jak dlouho jsem byl mimo? Brigette: Asi pět minut. Jason: Ha! To je úplný hovno.
(Pam se snažila mluvit s muži z Yakuzi, ale ti nerozumí anglicky.) Pam: Připomínáš mi Mary. Sarah Newlin: Marii z Betánie? Pam: Z bordelu, který jsem vedla. muži:(uznale přikyvují) Bordel... Pam: Jistě, bordel. Tomu rozumí, jak jinak.
(Sam odjel z města.) Sookie: Nechal nám dvěma dopis. Našla jsem ho u něj. Andy Bellefleur: Aha. Sookie: Můj byl dost tvrdej, tak jsem si říkala, že ho možná nechceš číst přede všemi. Andy Bellefleur: Jo, to je nejspíš vzhledem k okolnostem vhodnější. Díky. Sookie: Chceš být sám? Andy Bellefleur: Klidně zůstaň. (Andy zírá na dopis a je potichu.) Sookie: Andy? Andy Bellefleur:(čte) Vážený šerife Bellefleure, odstupuji z funkce. S úctou Sam Merlotte. Sookie: To je všechno? Andy Bellefleur: Jo. Sookie: Takže zavřít se tu bylo... Andy Bellefleur: Naprosto zbytečný.
Violet: Támhle je houpačka, svorky na bradavky jsou na stolku spolu s olejíčky a pouty. Robertky a hračky jsou na zdi. (Wade si prohlíží dřevěného robertka s popruhy.) A toho připínáka mám ze Zanzibaru z 19. století. Byl první svýho druhu. Wade: K čemu... Violet: K čemu to je? Ach ty sladký hošánku. Tvá představivost je sval. Používej ji, nebo o ni přijdeš.