Pravá krev

Lafayette: Pamatuješ si, jakej prášek jsi naposledy měl?
James: Tuinal.
Lafayette: Tuinal? Ten jsem nikdy nezkusil. Jaký to bylo?
James: Tvoje tělo se přemění v oceán. A tvoje vědomí nechá jet na vlně.
Lafayette: Udělám si Tuinal.
James: Nemůžeš si ho udělat.
Lafayette: Ale jo, můžu. Dnešní léky jsou úplně stejné jako za tvých časů. Akorát je rozložili. Rozdělili je na jednotlivé kousky. Teď jim říkaj tohle a tamto nebo něco. A já jen vezmu tohle a tamto nebo něco a dám to dohromady a než bys řekl švec, pojedeš na Tuinalové vlně jako za mlada.
James: Jak jsem říkal, už polykat prášky nemůžu.
Lafayette: Já je spolykám. Dej mi 20 minut, aby se skamarádily v mém krevním oběhu a pak tě vezmu na pláž.

(Nakažení upíři unesli několik lidí a drží je ve sklepě Fangtasie.)
Jane: Kdyby mi někdo řekl, že umřu střízlivá v baru...

Kevin: Ježišikriste! My se odsud nikdy nedostaneme. Nikdy. V Bon Temps má policie 5 lidí a já jsem jedním z nich.

James: Takže pokud jde o mě, nemá smysl cítit bolest či strach, zármutek či lítost. Můžeš se smát, můžeš plakat, nebo se zhulit. Nesejde na tom. Pro Taru nebo vesmír v tom není žádnej posranej rozdíl.
Lafayette: Ty jsi kus metafyzickýho zmrda.

Violet: Jason patří mně.
Jason Stackhouse: Violet.
Violet: Tak co kdybyste si sbalili ty svoje mrňavý zbraně a šli ošoustat těma svýma mrňavýma pérama ty svý depresivní domácí paničky?
Karen: A když nemám péro, můžu tu zůstat?
Violet: Jistě, že můžeš. Ale pak ti budu muset utrhnout tvou zasranou hlavu a použít ji jako misku na sladkosti.

(Rozhodčí vyvolává jména dvou soutěžících v upírské verzi ruské rulety. Pam je jednou z nich.)
muž: Jak se jmenuješ?
Pam De Beaufort: Vyser si voko.
muž: Lady Vyser Sivoko!

Pam: El roubíko. Potřebovat sundat.

Eric: Jsem starej víc něž 1000 let, Bille. Kdybych měl nadání dělat manželskýho poradce, asi bych o tom už věděl.

(Jessica je teď upír, ale jako člověk byla věřící. Teď si užívá sprostá slova.)
Jessica: (na Billa) Seru ti na pravidla, seru, seru, seru! Můžu si říkat, co chci ... Zmrd, zmrd, zmrd, zmrd, prd, sráč! To je zakázané slovo - zmrd. Jaké zakázané slovo ječtě znám? Kurva, kurva.

(Nemůže se dovolat Taře.)
Sam: Ahoj Taro... zavolej, jestli neležíš někde ožralá v příkopu.

(Tara na Andyho vylila pití.)
Tara: Do prdele Andy! To vám nevadí, že věčně každému překážíte?

(Slečna Jeanette plivla Taře do ruky.)
Tara: Mrcho jedna špinavá!
slečna Jeanette: Je to čistější, než čeho ses kdy dotkla.

(V baru začne rvačka.)
upír: (na Sama) Sáhnu ti do krku, chytnu tě za péro a obrátím tě naruby.

(Do baru se staví upíři a začnou se navážet do Sookie.)
Sookie: (na upíra) Ani si nemysli, že bych si s tebou něco začala. Když si žil, byl jsi nula, teď už jsi mrtvá nula.

(Sookie zařvala na paní Fortenberryovou.)
Tara: Hlavně nelituj, že jsi na tu krávu zařvala. Celá léta strká nos do věcí jiných lidí.
Lafayette: (o Fortenberryové) Jestli z ní vypadne ještě pár dalších hoven, bude z ní hajzlmísa.

(Hoyt sedí v baru s kámošema.)
Hoyt: Páni, jsou tu samý krásný ženský a my tu sedíme jak se slepenýma koulema.

(Lafayette vysvětluje Jasonovi, jak brát upíří krev.)
Lafayette: Upír je jenom krev v kůži. Mezi upírem a párkem není vlastně žádný rozdíl.

(Tara hází po Lafayetteovi vše, co má při ruce a nadává.)
Tara: V naší rodině je plno blbých genů, ale ty jsi je zdědil všechny.

(Pam dělá rozhovor pro televizi.)
Eric: Co? Pam není dobrá?
Nan: Je skvělá, pokud je člověk slepý, hluchý a dementní.

Jessica: Ty jsi s ním teď měla sex?
Pam: Si piš.
Jessica: (znechuceně) A jaký to bylo?
Pam: Ulepkaný, ale produktivní.

guvernér Burrell: Jste mrtvý, pane Northmane.
Eric: Už jedno milénium.

Sookie: Jak sis myslel, že to proběhne?
Warlow: Co?
Sookie: Přijdeš k nám se smlouvou, navíc podepsanou krví, která ti dává právo mě přeměnit ve tvou vílo-upíří ženu? To je fakt hodně ujetý.

Sookie: Takže ty ses narodil...
Warlow: 3532 před naším letopočtem.
Sookie: A stvořili tě...
Warlow: V roce 3500.
Sookie: Matika mi moc nejde, ale to zní jako zatraceně dlouhý čekání.
Warlow: Jsi výjimečná.

(Arlene a Holly potřebují upíra, aby ovlivnil Terryho, aby zapomenul na válku.)
Arlene: Komu zavoláme? Jessice?
Holly: Ne, ne, ne. Jessice ne. Ale manžel otce kamaráda mého syna Matt... Je upír. A něco mi dluží.
Arlene: Dobře.
Holly: Tak se podívejme. (Vytáčí telefon.)
Arlene: Manžel otce kamaráda tvého syna?
Holly: Jo, jsou teplí.

Terry: Musím ti něco dát.
Lafayette: Dárky, ty já žeru.
Terry: To je klíč od mé bezpečnostní schránky.
Lafayette: Nechápu.
Terry: Klíč od mé bezpečnostní schránky. Chci, abys ho měl.
Lafayette: A co když po něm netoužím?
Terry: Prostě si ho vem!
Lafayette: Co ti je, Terry?
Terry: Nic. Nic mi není. Jen myslím, že máme přátelský vztah, ve kterém si můžeme dávat klíče.
Lafayette: No já pro tebe ale žádnej klíč nemám.